Německo postihly v uplynulých dnech rozsáhlé protesty zemědělců a autodopravců, kteří nesouhlasí s politikou vlády kancléře Olafa Scholze. Především pak se škrty, které na podzim narychlo přijala, aby spolková republika měla na rok 2024 vůbec státní rozpočet a největší evropská ekonomika se neocitla v provizoriu. Vláda škrtala, kde se dalo, přičemž se do toho snažila promítnout i své politické priority, jako například ochranu klimatu, takže zvýšila cenu za tunu oxidu uhličitého. Čím se zdraží energie a škrtl a také dotace, jimiž stát dosud podporoval levnější naftu pro zemědělce. Pro ně, kteří se cítí být dlouhodobě trestáni za to, co dělají. To byla příslovečná poslední kapka, která je vyhnala do ulic. Rozsah protestů, které následně spustily, německou veřejnost zaskočilo i proto, že na tak masivní demonstrace běžné například ve Francii nebo jinde v Evropě, nebyla zvyklá. Mnozí občané si možná začali klást otázku, zda jsou nebo nejsou tak mohutné protesty na místě. Přesto je ale, jak ukázal čerstvý průzkum agentury Fars a 80 % Němců podporuje nebo pro ně má velké pochopení. Děje se tak navzdory tomu, že s sebou přinášejí blokády dálnic anebo ucpaná centra měst. Někde to dokonce i ovlivnilo zásobování supermarketů zbožím pro společnost jako Německu, která míru svého blahobytu odvozuje mimo jiné právě od možnosti nebo nemožnosti někam dojet a něco si koupit. Je to pozoruhodné. Také z toho důvodu je vysoká podpora ze strany veřejnosti docela překvapivá. Dokládá to, jak moc velká je nespokojenost se současnou vládou. Propad jejich popularity zatím stále pokračuje a ještě má kam klesat. Zřejmě ze všeho nejvíc veřejnosti vadí, že jejich vláda nechává u řady zásadních rozhodnutí až příliš dlouho v nejistotě. Dobře to bylo vidět loni, když se projednával zákon o konci fosilních topenišť německých domácnostech, což se dotklo několika desítek milionů plynových kotlů. Nejprve byly podmínky stanoveny tak přísně, že nedávali příliš na výběr, takže jediným nově přípustným topením byl systém založený na tepelných čerpadlech. Nikdo ale nevěděl, kde jich za krátkou dobu tolik vzít a zda budou vysoké pořizovací náklady hradit zcela zákazníci, nebo jim pomůže stát. Trvalo to skoro rok, než se koalice dokázala dohodnout na nějakém řešení, které bylo nakonec ve srovnání s původními představami daleko mírnější. Vláda na aktuální demonstrace skoro vůbec nereagovala, kompromisy odmítala jediné, co bylo od jejích představitelů slyšet, aby protesty zemědělců pro své účely nezneužili nejrůznějších pravicově radikální skupiny. Působilo to, jako by chtěli odpoutat pozornost od vlastního problému. A tím je způsob, jakým Šolcova vláda prosazuje své cíle bez empatie, s minimem informací občanům a bez snahy přiblížit složité problémy dneška a nejbližší budoucnosti běžným lidem. Tím nereaguje na jejich přirozené obavy. Právě naopak. Vytváří nové, a kde selhává vláda, nastupují populisté. Z jejich jednoduchým je pravda my a řešeními.