Nadstranický prezident Petr Pavel se vyjádřil spíše dosti stranicky, když se v novoročním projevu přimlouval za přijetí společné evropské měny euro i ČR, když si totiž pochvaloval vládní stabilitu, je právě toto téma poněkud třeskuté, na kterém by mohlo dojít ke značným rozepřím. Proti je nejsilnější ODS i opoziční strany a také notná část veřejnosti. To neznamená, že by prezident nemohl říci vlastní názor nebo se k nějakému přiklonit. Nadstranickost je pojem velmi neurčitý a u prezidenta by zřejmě měl být uplatňován pouze ve zcela základních otázkách. Jinak by funkci prezidenta mohl obstarat i nějaký robot. Argumentů pro přijetí eura je tu spousta a výčet zemí, které jim platí, o mnohém vypovídá. Jsou to zpravidla země vyspělé a prosperující na svých měnách naproti tomu trvají země chudší a postkomunistické. Do toho samozřejmě nebylo možno počítat Velkou Británii, která se ale mezitím poroučela ze samotné unie, čehož nezanedbatelná část tamní veřejnosti zase už lituje. Prezident Pavel mluvil o tom, že ČR by si v roce kulatého výročí svého vstupu do EU měla připomenout své dobrovolné závazky. A jedním z nich skutečně je přijetí evropské měny. Volají po ní hlavně průmysl a obchod, podnikatelé, kteří musejí v otevřené ekonomice počítat s nepříjemnými kurzovými posuny. Z toho důvodu je spíše zvláštní, že vládní ODS, jejíž jsou zhusta voliči, je takovým odpůrcem. Ostatní vládní strany jsou naopak zastánci a bylo to zejména hnutí STAN, které tlačilo, aby se to dostalo i do programového prohlášení vlády, což se stalo, i když nakonec spíše v obecné podobě, příslibu plnění maastrichtských kritérií, dalších rozpočtových pravidel EU a prověření přínosů a rizik vstupu do mechanismu směnných kurzů z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky. To se vládě v zásadě daří. Přesto jsou politikové ODS skeptičtí a zařídili, aby do společného programu koalice spolu do evropských voleb se už takové smělé zmínky o euru nedostali. Přestože ostatní dvě strany TOP 09 a KDU-ČSL, by si to jistě přáli. Premiér Petr Fiala a zejména ministr financí Zbyněk Stanjura dávají ale najevo, že téma společné evropské měny není na stole. Ministerstvo financí v souladu s programovým prohlášením zjevně přínosy a rizika mechanismu směnných kurzů prověřilo, ale nedoporučilo vládě vstup do něj. Projekt jednotné evropské měny je nejen ekonomický, ale i politický. Není většího symbolu evropské integrace než otevřené hranice a společné platidlo. Ale i lpění části české reprezentace na svých mincích a bankovkách je spíše politické. Češi platí svou korunou přes 100 let a stala se tak nějak součástí národní identity. Některé politické strany vnímají toto nastavení veřejnosti, i když jiné národy se museli vzdávat svých zavedených měn. K autentickému postoj ODS, která kdysi dokonce organizovala petici za českou korunu, se účelově přidala i opozice. Poněkud paradoxně. Její lídr a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se při diskusi o úrokových sazbách ČNB půvabně pro. Řekl, že jeho firmy stejně brali úvěry v eurech. Přesto právě on může v následujícím období by ji dalším výrazným činitelem, který euro odmítne. Prezident ČR Petr Pavel zajisté myslel svůj novoroční projev vážně a dobře. Vše ale nasvědčuje tomu, že v tomto bodě ho velká část veřejnosti a s ní i politické reprezentace na vezme za slovo a závazky ČR bude nutno připomínat i v následujících letech.