Zablokovaný summit EU o migraci? Prozřel premiér Fiala ohledně vztahů s Polskem a Maďarskem či kultura jako výzva k odvaze nejenom. Tato témata rozeberou následující půlhodince Názorů a argumentů naši komentátoři. Příjemný a ničím nerušený poslech přeje Petr Schwarz Názory a argumenty.

Dvoudenní summit prezidentů a premiérů členských zemí EU skončil v pátek v Bruselu bez dohody na společném závěrečném prohlášení ohledně migrace. Polsku a Maďarsku se nepovedlo zmařit evropský migrační pakt, ale úspěšně otrávili náladu summitu, říká k tomu dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor info.cz Karel Barták.

Premiéři Maďarska a Polska Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki odmítli podpořit návrh usnesení Evropské rady ohledně migrace. Požadovali, aby do něj byl zapracován závazek, že se v unii bude o migraci rozhodovat výlučně jednomyslně, což ostatní země odmítly. Znamenalo by to totiž zrušení dohody o migračním paktu, které dosáhli ministři vnitra sedmadvacítky před dvěma týdny. Proti se tehdy postavili právě Maďarsko a Polsko. Další čtyři státy včetně Slovenska se zdrželi. Návrh byl nakonec schválen kvalifikovanou většinou. Zablokovaný text usnesení summitu nebyl sám o sobě nijak převratný. Členské země Unie se jim měly zavázat, že zesílí boj proti pašování lidí, že se budou zabývat kořeny ilegální imigrace a budou přednostně pracovat se třetími zeměmi, odkud převážně migranti do unie přicházejí. Tedy požadavky, které by měli a priori vyhovovat právě vláda v Budapešti a ve Varšavě, které dlouhodobě naléhají, aby se problém migrace řešil hlavně posilování vnějších hranic a spolupráci se zeměmi, odkud migranti přicházejí. Ačkoli se na první pohled tedy nic dramatického nestalo. Je neshoda o čemkoli a o migraci, zvlášť ta nejvyšší úrovni v unii nepříjemnou skutečností, protože ukazuje roztržku, nesoulad a neschopnosti politicky překonat. Nic nepomohlo, že se o tom jednalo o čtvrteční večeře až do jedné hodiny ráno až s oběma chladu loňskými premiéry, mluvili mezi čtyřma očima kancléř Scholz, prezident Macron, šéf Evropské rady Michel a další součástí dnes schváleného textu byl i pokyn finančně podpořit země s vysokým počtem utečenců z Ukrajiny, což rozladilo českého premiéra Petra Fialu. Maďarsku a Polsku se nelíbí zejména ustanovení zmíněného paktu, podle něhož by se státy, které odmítají přijímat migranty, měli na nákladech spojených s jejich přijetím v unii a vyřizováním jejich azylových žádostí podílet buď finančně, tedy placením desetitisíců eur do společného fondu, nebo jinak například vysíláním policistů k ostraze vnějších hranic unie. Zatímco Česko tuto konstrukci, která definitivně odsouvá stranou povinné relokační kvóty, akceptovalo. Polsko a Maďarsko se na společné solidaritě vůči zemím čelícím migračnímu tlaku odmítají podílet. A to přesto, že na státy, které poskytly útočiště mnoha utečencům z Ukrajiny, se povinnost přijímat migranty nebo za ně platit nebude zatím vztahovat. Viktor Orbán se na Twitteru dokonce rozčiloval, že Evropská komise, cituji, chce další naše peníze na migraci. Ovšem ne na ochranu hranic, ale na to, aby mohli přivést ještě více migrantů, tedy opak toho, co komise připravuje. Také Morawiecki ji obviňoval, že chce členským zemím nařizovat, aby braly migranty nebo platily do společné kasy. Obě vlády předvedli, co to znamená dialog hluchých na nejvyšší evropské úrovni.