Nejviditelnější změnou v právě skončeném školním roce byl odchod starého a nástup nového ministra školství, ale poznamenaly ho i výraznější okolností. V první řadě příchod desítek 1000 dětí z Ukrajiny, potíže s financováním. A nejde jen o platy pedagogů a peníze pro akademické humanitní obory. Dále nezvládnuté přijímací řízení na střední školy a také nová nejistota, jak to vláda Petra Fialy s podporou vzdělání vlastně myslí. V září nastoupilo do škol také víc než 50000 dětí. Jejich rodiny musely uprchnout před válkou na Ukrajině po 1000 přicházeli už krátce po ruské agresi v únoru 2022. Mimořádné nasazení učitelů, ředitelů i dalších zaměstnanců škol trvá vinou nepříznivých okolností od jara 2020, kdy vypukl COVID bez vydechnutí už přes tři roky. Školy hned zkraje reagovali na přijímání ukrajinských dětí ochotně, vstřícně a rychlou improvizací, jak ukázala studie institutu. Směry. Výsledky by byly lepší, kdyby od počátku měli jasnou metodickou podporu z ministerstva. Byly a jsou velké rozdíly mezi školami ve výuce českého jazyka jako cizího jazyka a přes snahu o sociální adaptaci ukrajinských žáků lze míru jejich začlenění v českých žákovských kolektivech považovat za spíše nízkou, uvádí studie. Česko ale v mezinárodním srovnání zvládlo integraci ukrajinských školáků velmi dobře. Podle výzkumu PAQ Research na konci roku 2022 docházelo do škol 90 % dětí ukrajinských uprchlíků. Dále zmatky kolem přijímacího řízení na střední školy vyvolaly mnoho vášní a ukázali na roztříštěnost kompetencí, nekoncepčnost a zastaralost celého systému. A příští rok bude uchazečů o střední školy ještě víc. Nový ministr školství Mikuláš Bek za stan v květnu nastupoval po Vladimíru Balašovi jako mnohem zkušenější politik s nadějemi, že v první řadě obhájí pro vzdělání peníze, které vláda slíbila v programovém prohlášení. Už za Balaše totiž koalice vyhodila ze zákona o pedagogických pracovnících slib, že na 130 % hrubé mzdy v ekonomice dosáhnou všichni pedagogové, který asistenti, psychologové, speciální pedagogové, a nechala tam jen učitele. Navíc zamlžila základnu, z níž se bude 130 % počítat. Ale ostřelování pokračuje i za beka. Jeho vládní kolega, ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, mu poslal neuctivý vzkaz v podobě návrhu státního rozpočtu na rok 2024 pro školství nižšího o 30 miliard. Ministr Bek protestoval. Řekl veřejně, že pokud by dostal jen navrhovanou částku, určitě by nedělal ministra školství, ale víc je ho slyšet na téma prodloužení povinné školní docházky a rušení deváté třídy. To je ale velké nedorozumění. Šlo by o zásadní zásah do celé soustavy, se kterým teď nesouhlasí 75 % ředitelů a který nelze odpovědně stihnout do konce funkčního období této vlády. Doufejme, že to není jen pokus odvést pozornost od blížícího se střetu o finance na vzdělávání. Přitom přijímání ukrajinských dětí a předtím COVID zase jen potvrdily, jak se může stát spolehnout na učitelky, učitele, ředitele a další zaměstnance škol. Většina z nich si za právě skončený rok zaslouží vyznamenání, které jim ale vláda v podobě slíbených platu odpírá.