Konec, dobrý, všechno dobré, shrnul první elektronické přijímačky na střední školy ministr školství Mikuláš Bek. Je to jen půl pravdy. Nejprve ty dobré zprávy. Uchazeče letos poprvé mohli podávat přihlášky elektronicky, a to na tři namísto dvou škol. A určovali si i pořadí, na jaké školy chtějí nejvíce. Digitální systém až na drobná zaškobrtnutí vše zvládl uspokojivě. Nechme stranou, že technicky to nepřipravil stát, ale parta nadšenců kolem šéfa CERMATu Miroslava Krejčího. Ve srovnání s loňským traumatickým posíláním zápisových lístků byly letos přijímačky pro děti, rodiče i školy mnohem příjemnější. Hned v prvním kole se podařilo umístit 94 % uchazečů z devátých tříd. Hlásilo se jich něco přes 99000 na školu za danou jako první v pořadí se dostaly tři čtvrtiny z nich. I v ostatních kategoriích byla úspěšnost dobrá. Velmi cenná jsou data, která díky digitalizaci všichni zúčastnění mají. Z nich plynou dva závěry. První není překvapivý. Je to velký rozdíl mezi nabídkou středních škol a poptávku od žáků a rodičů. V nabídce málo všeobecného vzdělávání, například gymnázií nebo líbí a někde nestačí počty míst celkově. Česká školní inspekce pak z dat z elektronických přihlášek doložila, že spousta schopných dětí se ani nehlásí na dobré školy, ačkoliv by studium zvládli. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal popsal, že existuje významná skupina dětí, které sice mají nižší socioekonomický status, ale byly by podle výsledků testování schopné se vzdělávat v oborech s maturitou nebo na gymnáziích. Máme tu další alarmující důkaz, jak společnost poškozuje děti, které nemají podporu rodiny nebo učitelů. I proto by prvním klopotným ročníkem digitálních přijímaček nemělo nic končit. Ekonom Daniel Münich, který se zabývá vzděláváním dlouhodobě, i programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký opakovaně navrhují, aby změna přijímacího řízení pokračovala. V první řadě by měli uchazeči psát testy dříve, než se začnou hlásit na školy. Podle výsledků se lépe rozhodnout, na jakou školu zamíří. To má logiku. Testy by měly psát všichni deváťáci bez ohledu na to, zda mají dobré nebo horší zázemí. Tím by se zmírnily obrovské rozdíly mezi dětmi z různého prostředí, měl by se změnit obsah přijímaček atd.. To na to Mikuláš Bek nic říkám velmi jasně. Na příští rok nechceme zavádět zásadní změny v systému. Chceme ho doladit tak, aby fungoval co nejlépe jak z pohledu uchazečů o studium, tak z pohledu škol, uvedl ministr. Možná se zkrátí měsíční čekací doba na výsledky přijímaček, a to bude příští rok všechno. A pak už jsou sněmovní volby. Přitom vláda Petra Fialy má v programovém prohlášení jasný závazek, který logicky navazuje na plán odlehčit výuku a zbavit i memorování. Mimochodem také nesplněný. Zaměříme se na ověřování získaných kompetencí a gramotností a připravíme změny v přijímacích, maturitních a závěrečných zkouškách. Konec citátu. Ministr ale nic takového nechystá. Pro Fialův kabinet bylo vzdělávání prioritou priorit, v programu má řadu správných závazku. Teď si tedy může u přijímaček na střední školy odškrtnout další nesplněný.