Bylo dobré rozhodnutí vyslat na ministerstvo školství Mikuláše Beka? To se uvidí velmi rychle. Bude záležet, kolik miliard navíc získá na vzdělávání v rozpočtu na rok 2024. Právě v obstarávání peněz do odcházející ministr Vladimír Balaš jednoznačně neúspěšný. Mi to nespravedlivě zjednodušené vidění celého školství, kde je potřeba dotáhnout reformu obsahu vzdělávání, znít maturity a přijímací zkoušky a dořešit desítky dalších věcí. Ale Mikuláš Bek byl vržen do situace, kdy jde především o peníze, a kdyby se mu podařilo obtížný finanční úkol splnit, rovnalo by se to malému politickému zázraku. Lup jak je senátorem. Od října 2018 zasedá předsednictvo hnutí STAN a už je členem vlády Petra Fialy. Podílelo se na úspěšném českém předsednictví v Radě EU. Politickými zkušenostmi tedy svého předchůdce výrazně předčí. Jen že hnutí STAN je stále ve stínu kauzy dozimetr v ekonomických záležitostech hraje v koalici druhé housle za ODS a vláda má velmi chvályhodně v plánu snížit strukturální schodek rozpočtu už v roce 2024 nejméně o 70 miliard a ODS nemíní řešit například prioritu vzdělávání přidáváním peněz z vyšších daní. Bohužel v regionálním školství kvůli platům je přitom důsledkem neuvěřitelného způsobu, jakým vláda přistupuje k většině domácích problémů. Pokud možno nic neřekl měl lidem, jimž její rozhodnutí zasáhne do životu a nemá ani připraveno řešení souvisejících problémů. V koaliční smlouvě i programovém prohlášení slíbil kabinet Petra Fialy 130 % průměrné mzdy všem pedagogickým pracovníkům, vedle učitelů vychovatelkám, speciálním pedagogům, asistentkám, psychologů. A pak koaliční poslanci pokoutně ve sněmovně slib zúžili v návrhu zákona jen na učitele, což vyvolalo nespokojenost nejen asi 40000 vyřazených, ale také odborů, ředitelů škol i opozice, protože je to věcně sporné a protože se s nimi nikdo nepokusil předem věc probrat. Do této situace přichází bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, který už druhý ministr bez znalosti regionálního školství no, bude chtít po své vládě spoustu peněz. I navýšení platu jen pro učitele na 130 % průměru vyjde stát na mnoho miliard. A také asistentům a psychologům bude potřeba přidat, nebo ze škol prostě utečou. Totéž platí o školnících, kuchařkách a dalších nepedagogických pracovnících, kteří ke svým nízkým platům nedostali letos navíc ani korunu. Podle skromných odhadů by měly vysoké školy dostat příští rok aspoň o šest miliard navíc na platy v humanitních oborech, ale především kvůli vyšším počtem studentů a inflaci. Takže nový ministr školství bude chtít, aby na jeho nastavené dlaně přistálo na rok 2024 přinejmenším 20 miliard plus. Rozpočet ovšem musí navíc pamatovat desítkami miliard taky na obranu, důchody, obsluhu dluhu a další kapitole. Vláda má ambici snížit schodek o těch 70 miliard. Mikuláše Beka, který čeká čelný střet s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a celým vedením ODS, pro něž vzdělávání už prioritou evidentně není. Zda nový ministr ve svém jestli uspěl, budeme vědět hned na začátku příštího školního roku. Vláda totiž posílá rozpočet na další rok do sněmovny vždy na konci září.