Změny v zákoníku práce představené ministrem Marianem Jurečkou jsou víc než obsahem pozoruhodné. Koaliční přestřelku kolem nich, která navíc není jediná a nevěstí nic dobrého pro zbytek vládnutí kabinetu Petra Fialy. K Ďuričkově návrhu chybí možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu, ale s vydatným odstupným, což vadí ODS. Čerstvá místopředsedkyně strany Eva Decroix řekla, že ODS uvažuje o pozměňovacím návrhu a hledá pro něj podporu v celé sněmovně, což se nedá přeložit jinak, než že mluví o jednání s hnutím ANO. Když vynecháme Tomia Okamuru, je na pováženou, že by ODS vůbec napadlo obejít ve sněmovně své koaliční partnery a spojit se při prosazení velmi sporného návrhu s hlavním politickým oponentem. Ano se tomuto nápadu ústy předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vysmálo. Hnutí přece nebude souhlasit s nepopulární výpovědí bez udání důvodu, ale ochotně se nabídlo do jiné koaliční nevěry. To když Marián Jurečka začal mluvit o valorizaci daňové slevy na poplatníka, což je sice slib z vládního programového prohlášení, ale ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS myšlenku s ohledem na miliardové dopady na státní rozpočet striktně odmítá. Ano, vzkázal lidovcům, že když si budou stát za svým, může být sleva zvýšena od ledna 2025. Žádný problém, i kdyby Stanjura na Skopečkovi jezdilo, zavtipkovala si Schillerová na sociálních sítích. Věcně i výpověď bez udání důvodu opravdu sporný institut, protože by jeho zavedení například po vzoru Dánska předpokládalo související velké investice a další změny na pracovním trhu. Jurečkovi drobné opravy v zákoníku práce, mírné zkrácení výpovědní lhůty a naopak prodloužení lhůty zkušební povinnost zaměstnavatelů držet dva roky pozici rodičům na rodičovské a další pracovní trh nijak nerozhýbou ani neoslabí v Česku silnou ochranu zaměstnanců. A i tato bezzubá změna se stala pro koalici záminkou pro další veřejný spor, jak bude vláda Petra Fialy fungovat zbylých 18 měsíců do příštích sněmovních voleb. Okopávání kotníků bylo vidět jen v posledních dnech kolem nápadu rušit některá ministerstva pro privatizaci státních firem, zmíněného zákoníku práce i daní, jakoby koaliční strany dosud v zásadě ve vládnutí soudržné začali myslet v první řadě na vlastní výsledek ve volbách do Evropského parlamentu za pár týdnů a ještě víc na podzim s volbami krajskými a do třetiny Senátu. Přitom ze svého programu a z věcí, které Česko potřebuje zlepšit v příštích měsících kvůli konkurenceschopnosti, životní úrovní nebo fungování státu. To má vláda ještě mnoho před sebou. I v dalších dvou rozpočtech musí krotit zadlužení státu, dotáhnout tendr na dostavbu Dukovan i změny v penzích, taky digitalizaci, investovat do bezpečnosti, starat se o prioritní vzdělávání, zlepšit dostupnost specializované zdravotní péče i bydlení, jednat se zemědělci, držet podporu Ukrajině, aktivní zahraniční politiku atd. atd. od této práce se nedá napůl utéct do permanentní předvolební kampaně. Brát si v ní za rukojmí vážné věci k řešení a pošilhávat po účelových spojenectví s hnutím ANO. Určitě se nedá takto švindlovat beztrestně.