Jen pár hodin před začátkem nového školního roku dostali učitelé od vlády další nepochopitelný vzkaz. V novém návrhu rozpočtu na rok 2024 má ministerstvo školství o 11,6 miliardy korun méně než letos. Na platy je tam takřka osm miliard méně. Je to zase jen návrh ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS. Vláda musí odeslat hotový rozpočet do sněmovny na konci září. Ale ty sumy jsou v rozporu se vším, co kabinet na adresu vzdělávání říká. A není to letos poprvé. Nejprve vláda Petra Fialy ze slibu o platech na úrovni 130 % průměrné mzdy v ekonomice vyhodila pedagogické pracovníky a nechala tam jen učitele. Pak v zákoně, kde je tento příslib kodifikován, zamlžila základ, z něhož se budou mzdy počítat, poté v červnovém návrhu státního rozpočtu Ministerstvo financí sebe role školství takřka 30 miliard. Tento nesmyslný návrh komentoval ministr školství Mikuláš Bek, že neodpovídá zákonným závazkům vlády a že s takovým rozpočtem v kabinetu sedět nebude. Jenže ani nový návrh neodpovídá slibům vlády, tedy že na učitelské platy musí dát od příštího roku ze zákona nejméně 130 % průměrné hrubé mzdy. Vloni byly na úrovni 110 %. Letos to dopadne jen o málo lépe. Reálně samozřejmě učitelské platy výrazně klesly. Jak se chce vláda dostat na 130 %, když peněz bude ministerstvo financí? V návrhu tvrdí, že se má snížit počet pracovních míst v oboru o sedm %. Naopak zcela aktuální studie o platech učitelů z dílny think-tanku idea při CERGE tvrdí, že je třeba nadále rozpočtově počítat s potřebou dalšího růstu počtu pedagogických pracovníků včetně učitelů, a to s ohledem na růst počtu žáků na dodatečné žáky z Ukrajiny a potřebu snižovat vzdělávací nerovnosti. Konec citátu. Autoři studie Daniel Münich a Vladimír Smolka také připomínají, že platy českých učitelů se v mezinárodním srovnání z úplného konce žebříčku přiblížili aspoň k průměru vyspělých zemí v roce 2021. Tehdy byly ve srovnání s platy ostatních vysokoškoláků v ekonomice tak se mezinárodně porovnává na 79 %. Průměr OECD byl 92 %. A pak přišel strmý pád, protože Fialův kabinet ve svízelné ekonomické situaci nepokračoval ve výrazném zvyšování platů kantorům, jak činil předchozí kabinet Andreje Babiše. Jistě, Babišova vláda hospodařila v době, kdy se ekonomice dařilo, a taky stát pořádně zadlužila. Ale klidně mohla ty miliardy nalít do ještě vyšší podpory agrokomplexů nebo do betonu. Nasměrovala je ale do platů učitelů, jak slíbila. Premiér a ministr se můžou i první školní den zaklínat, že vzdělání je jejich prioritou, ale bez kvalitních učitelů jsou to jen prázdná slova a dlouhodobý věrohodný závazek zvyšovat rozumně jejich platy je pak předpokladem, že to bude profese atraktivní pro nejlepší. Dokládají to právě například studie idea, která se věnuje tématu dlouhodobě. Fialova vláda tento závazek jednoznačně porušuje. Vyučující by možná i pochopil, kdyby ministři včas a na rovinu řekli, že s ohledem na vývoj státních financí porostou jejich platy méně, než byl původní slib. Jenže vláda se je od počátku pokouší oklamat salámovou metodou, prováděnou navíc tupým nožem.