Vláda se dohodla na státním rozpočtu pro příští rok, který teď zamíří do sněmovny. To samo o sobě zasluhuje pochvalu, protože se musel dohodnout pět koaličních stran. Každá z nich míří na své voliče, sleduje proto speciální politiku. Přesto jejich lídři dali přednost společnému zájmu všech občanů ČR. Schodek rozpočtu sice dosahuje téměř přesně čtvrt bilionu korun, přesto je třeba vládu pochválit, protože bez nejmenších pochyb rok měla úspornou politiku demonstrovanou konsolidačním balíčkem. Začíná cesta, která aspoň podle prohlášení odpovědných politiků povede k tomu, že v dohledné době dosáhneme, tedy český stát dosáhne vyrovnaného rozpočtu. Nezúčastněný pozorovatel může ocenit, s jakou elegancí se dokázal ministr financí Zbyněk Stanjura vypořádat s námitkami rezortních ministrů. Nechal se totiž v jedné z rozpočtových kapitol potřebnou vatu ve výši 10 miliard. Zároveň zvýšil skoro o 20 miliard odhad příjmů, a tak mohl přidat těm, kdo nejvíc křičeli, tedy představitelům resortu školství a dopravy. Všechno. To jsou dobré zprávy, které jenom zbývá potvrdit, což bude možné za pár dnů, až Ministerstvo financí předá veřejnosti upravenou rozpočtovou dokumentaci. Přesto nejsou všechny zprávy o rozpočtu dobré a jejich poselství bohužel nelze přehlížet. Samotném rozpočtu je vidět jedna zvláštní věc Česko se potýká s krizí, přesto v příštím roce poroste rekordním tempem výběr obvyklých daní a sociálního pojištění. Z té úplné dokumentace vyplývá, že půjde o nějakých 140 nebo 150 miliard korun navíc, tedy o částku, o které si mohli jen nechat zdát, u konce ministři financí v časech velkého ekonomického růstu daně zvyšuje úsporný balíček, přesto jeho výnosy se hrají jen podřízenou roli. V zásadě jde o to, že stát napřesrok viděla na letošní inflaci. Na tom faktu není v zásadě nic špatného. Vyvolává však otázku, proč se plánovaný schodek proti letošku snižuje o pouhých 43 miliard. Již zmíněná elegance, s níž ministr financí ustoupilo požadavku svých kolegů ze školství a dopravy na zvýšení výdajů, se stává nápisem Mene Tekel na budově tuzemských veřejných financí. Shodou okolností či vlastní šikovností dokáže vláda zajistit státu rekordní navýšení daňových příjmů. Přesto jsou požadavky některých resortů vedle již obou zmíněných se to týká také sociálních věcí, zdravotnictví a obrany tak zásadní, že ani rekordní příjmy celkové bilanci příliš nepomůžou. Co nás čeká v dalších letech, až příjmy tolik neporostou? Právě takovou otázku položil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vládou schválený návrh rozpočtu na ni odpověď nepřinesl. Jenom o to, jak její naléhavost.