Premiér Petr Fiala neskrýval na tiskové konferenci Českého statistického úřadu uspokojení. Oblíbená věta opozice, že Češi měli v krizi nejdražší energii v Evropě, se ukázal jako nepravdivý mýtus, nechal se slyšet poté, co ředitel Českého statistického úřadu Marek Rojíček prezentoval svá data. Jak známo, Eurostat březnu vydal zprávu o cenách elektřiny a plynu za druhé pololetí minulého roku v členských státech. Vyšlo v ní, že energie dodávané tuzemským spotřebitelům patřily k nejvyšším v Evropě. Konkrétně za plyn jsme platili čtvrtou nejvyšší sazbu a za elektřinu třetí nejvyšší. Nehledě k tomu, že energie meziročně zdražily nejvíc právě v tuzemsku. Premiér se březnu rozzlobil, věrohodnost dat zpochybnil a požádal Český statistický úřad, aby je přepočítal. Koneckonců Eurostat vycházel z podkladů zdejších statistiků. Výsledek vlastně nepřekvapil. Pod dohledem premiéra došel Český statistický úřad závěru, že ve druhém pololetí minulého roku byl plyn pro tuzemského spotřebitele v rámci EU 10., nejlevnější, elektřina sedm a nejlevnější. Nová data ČSÚ ukázala skutečná čísla o tom, kolik Češi platí za energie, pochválil statistiky premiér. Je to nešťastný příběh a popravdě řečeno, člověk zvenku nemůže úplně věřit tomu, jestli statistický úřad prostě neohnul data, aby se premiérovi zalíbil. Naštěstí to není pravda. Úřad dlouhodobě vedlo o energiích dvojí statistiku. Jedno z nich vytvářel na žádost Eurostatu z ceníkových cen elektřiny a plynu. Právě v Česku jsou ceníkové ceny obvykle o hodně vyšší než částky, které platí lidé reálně. Proto to dopadlo Česko v původní verzi evropského srovnání tak špatně. Zároveň ovšem statistický úřad rámci výpočtu inflace prováděl šetření o reálných cenách. Z šetření vyšla druhá statistika, podle níž zdražení energií v Česku loni na podzim patřilo k nejnižším v Evropě. Tak stačilo tedy přesvědčit. Ten roste, ale také on ignoruje ceníkové ceny a do svých srovnání započte druhou časovou řadu o reálné inflaci. To se stalo. Premiér může být spokojen a v zásadě se nemusí znepokojovat ani běžný občan. Přesto se tím úplně nevymažou pochybnosti, které vznikly prostě tím, že státem placení statistici dělají kompars k politickému prohlášení premiéra. Jakoby tím potvrzovaly premiérovo tvrzení, že tuzemské ceny energií patří k nejnižším v Evropě. To skutečně platilo ve druhém pololetí loňského roku. Jenže letos se situace radikálně změnila. Od nového roku přestaly platit fixace tuzemských domácností a jediným regulačním opatřením zůstaly stropy, které vláda nastavila dost vysoko měřeno inflací tuzemské ceny za energie pro domácnosti letos proti roku 2022 i 2021 strašlivě nic. V Evropě s výjimkou Pobaltí to platilo ještě v srpnu. Vypadá to jako dokonale zmatení jazyků. Eurostat nahlásil, že loni zdražovaly energie pro tuzemské spotřebitele nejvíc v Evropě. Přitom ve skutečnosti ceny rostly pouze mírně. Teď premiér se stafáží statistiku vyvrací mýtus o rekordním zdražení v Česku. Činí tak ovšem v roce, kdy tuzemské zdražování hledá jen těžko konkurenci. Nejde o to, že z objektivního pohledu je šéf tuzemské vlády úplně mimo. Fakticky na tom Češi nejsou tak zle, protože loni byly před poryvy na světových trzích s energiemi chráněni cenovou politikou dodavatelů i vládní podporou. Doplatit ovšem musíme. Letos je možné spekulovat a hodnotit, jestli náhodou nebylo lepší překonat na zdražení už loni jako ve většině evropských zemí. Bohužel v této chvíli se teprve hádáme o tom, jaká data a jaké informace k těmto úvahám využít.