Poslední ty ukázaly, že favoritem soutěže o nejsložitější zákon historii Česka se stává konsolidační balíček současné vládní koalice. Má ovšem jednu nevýhodu většina občanů, politiků i expertů může být nakonec překvapen a jsou. Všechno se zákonem mění. Není to velká zábava přečíst návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, který má zvýšit příjmy státní pokladny o 70 miliard a který vláda poslala do sněmovny koncem června. Znamená to totiž prostudovat 220 stran právnického textu, který mění 63 již platných zákonů. Stejně málo vzrušující je přečíst pozměňovací návrh, který ve středu schválil rozpočtový výbor PS. Právnického textu je tentokrát 210 stran, po ní se v něm zhruba třetina již jednou upravených zákonů. Zároveň se v pozměňovacím návrhu objevily změny několika zákonů, které původní vládní verze nezmiňuje. Teď tedy pozměňovací návrh zamíří na plénum sněmovny a spolu s vládní předlohou bude do dvou týdnů odhlasován. Je těžké pochopit už jenom samotnou proceduru. Kdo by se tak ještě zajímal o to, co vládní návrh dívá, tak to nestačí získat přehled přečtení té strany tiskové zprávy od ministerstva financí. Pokud ovšem člověk neodolá a do § se začtete, tak objeví pár přece jen trochu zábavných změn, které se zlepšením stavu veřejných financí nesouvisí, a které tedy ani tisková zpráva ministerstva financí nezmiňuje. Pozměňovací návrh například obsahuje plán, jak zásadně reformovat příspěvkové organizace státu. Je to možné ukázat na příkladě 15 fakultních a dalších státních nemocnic, které jsou z příspěvkových organizací zdaleka největší, protože se jejich obrat pohybuje okolo 10 miliard korun ročně. Jejich ředitele spolu s ministrem zdravotnictví dostanou najednou právo s nimi hospodařit s mnohem větší volností. Ministr zdravotnictví je může slučovat podle svého uvážení. Zároveň se ředitelem se souhlasem ministra financí mohou půjčovat libovolné částky na nákladné přestavby, i kdyby třeba neměli dost peněz na léčení. Nic z toho dosud není možné. Lze jen spekulovat, co to bude znamenat pro hlavní pilíř českého zdravotnictví. Jistě to znamená příliv soukromých peněz, ovšem zároveň i riziko nezvladatelných dluhů. Jedním z možných důsledků může být zrušení zadluženého ústavu, tedy jeho sloučení s jinou nemocnicí. Přesné dopady a vlastně ani záměr vládní koalice s nemocnicemi ovšem nikdo nezná, protože přehledná důvodová zpráva k tomuto plánu neexistuje. Třeba ale zmíněné nejasnosti, ať už se týkají nemocnic nebo jiných témat, projedná s navrhujícími ministry sněmovna tak vyčerpávajícím způsobem, že budou všichni spokojeni.