Zákazník brousí po supermarketu a náhle zpestří o slunečnicového oleje ho vítá reklama, že možné koupit čtyři lahve za cenu tří. Zákazník sice chtěl původně jenom jednu láhev a takové nabídce se prostě nedá odolat. Změny příběh napadne každého, kdo slyšel, že Česko náhle rozšířil o veřejnou soutěž na jeden atomový reaktor pro Dukovany a budoucímu vítězi nabídlo výstavbu celkem čtyř reaktorů po dvou v Dukovanech i Temelíně, všechny o výkonu 1200 MW. K tomu představitelé vlády v čele s premiérem dodávají, že čtyři reaktory se vyplatí, protože bude možné koupit za cenu tří. Přirovnání ovšem kulhá. Na rozdíl od olejů v supermarketu. Cena s reaktory nebyla zveřejněna. K tomu napadá další srovnání. Loni byla ve Finsku po 18 letech dokončena stavba reaktoru o kilo to tři. O tom, jaká byla konečná cena, se diskutuje, ale odhady se pohybují okolo 10 miliard eur. A to také bylo jedním z důvodů, proč Finové zrušili plán reaktor o kilo to čtyři. Proti tomu Češi ještě nezačaly stavět první reaktor a už plánují objednat další 3. 1 reaktor přijde podle údajů vlády na 160 miliard korun, vzhledem k výkonu zhruba stejně jako ve Finsku. V této ceně ovšem chybí náklady na financování. Navíc se počítá podle cenové úrovni roku 2020. Přesto se říká, že náklady na čtyři reaktory nepřekročí bilion. V obou metaforách se připomíná lehkost, s níž vládní činitele k výstavbě přistupují. Proč nekoupit čtyři reaktory, když se jednou budou hodit pár set miliard, nehraje roli závažnost vládního rozhodnutí, připomněl. Jen zástupci podniků soutěžících o zakázku na dlouhou dobu ovlivní otázku energetické bezpečnosti nebo životní úrovně obyvatel. A já doufám, že si Česko vybere správně, uvedl jeden z šéfů korejské firmy KHNP s tím, že zdržení ve výstavbě i překročení rozpočtu by mělo na zdejší poměry velmi negativní dopad. Jinými slovy bez velkých řečí se rozjíždí projekt, který desítky let nepůjde zastavit a dosud není jasné, kdo ho bude financovat. Zřejmě to bude státní pokladna. Mnoho jiných možností není, ale i stát se přirozeně bude muset půjčit. Jak to půjde, zatím nebylo zveřejněno. Málokdo by dnes protestovalo proti plánům, které mají zajistit dostupnost elektrické energie v příštích desetiletích. Zásadní odpor neexistuje ani proti atomu. Přesto se člověk nedokáže zbavit divného pocitu, že tady něco nehraje. Státní rozpočet na každý rok se připravuje řadu měsíců. Týdny se o něm diskutuje ve sněmovně a schodky v řádu stovek miliard se považují za selhání té které vlády. Případě reaktoru se najednou bavíme o závazcích ještě vyššího řádu a nikdo nevysvětlil, proč se vláda právě k této cestě rozhodla. Náš postup nemá alternativu, mohli by ministři použít oblíbený obrat někdejší kancléřky Angely Merkelové?