Když farma Čapí hnízdo při svém vzniku usilovala o dotaci z evropských fondů, musela mimo jiné prokázat svoji budoucí životaschopnost. Ta měla být mimo jiné založena na příjmech z reklamy. Odhadované výnosy v řádu desítek milionů korun ročně se znalcům zdály nereálné. Farma na ně v počátku svojí existence přesto dosáhla. Postarala se o to reklama, kterou si zadal i některé dceřiné společnosti Agrofertu. Obě strany mohly být spokojeny. Čapí hnízdo s přispěním těchto peněz fungovalo a splácelo úvěry. Firmy si vynaložené prostředky odečítali z daní. Vzájemně výhodná spolupráce zároveň vyvolávala pochybnosti například o tom, proč firmy platily takové peníze za nepříliš účinnou reklamu na Benešovsku nebo o tom, proč o propagaci na Čapím hnízdě měli zájem především firmy z koncernu Agrofert. Takto zadaná reklama nenechala v klidu ani německý Finanční úřad v Chemnitzu. Už ten pojal podezření na pokus o krácení daní týkající se německé dceřiné společnosti Agrofertu. Zadávání reklamy na Čapím hnízdě nejenom kvůli tomu léta prověřovala tuzemská policie. Její práce ne vyústila v obvinění konkrétních osob. Vyšetřovatelé se spokojili především se zjištěním, že zadaná reklama nebyla fiktivní. Prý na ni šlo pohlížet jako na sponzoring. Podle nich proto nebyl spáchán žádný trestný čin. K tomuto závěru došli policisté v těchto dnech už podruhé. Poprvé jim případ vrátilo zpět pražské vrchní státní zastupitelství. Zda se tak stane i tentokrát, to zatím zůstává otevřené. Pokud ke zrušení policejního usnesení nedojde, bude tato část kauzy Čapí hnízdo z pohledu trestního práva definitivně uzavřena. Přesto k pochybení došlo. Alespoň podle finančních úřadů, které dodatečně doměřili daň mírně převyšující 1 milion korun. Podle nich se neprokázala oprávněnost nákladů za reklamní plnění. K tomuto závěru došli s odstupem několika let. Právě tato prodleva přispěla k tomu, že část prohřešků už byla promlčena, a zůstala tudíž bez postihu. Dlouhé prověřování případu přitom nebylo dáno jeho složitostí. Většina expertů na reklamu a daně považovala celou záležitost za ukázku daňové optimalizace balancující na hraně pravidel, nebo spíše za ní. Pro finanční správu to nebyl případ ojedinělý, se kterým by se do té doby nesetkala. Přesto ho dlouho řešila a uzavřela až po letech. V neposlední řadě kauza Čapí hnízdo stále ještě zaměstnává justici, byť tentokrát v souvislosti s možným dotačním podvodem. Ačkoli evropský úřad pro boj s podvody konstatoval, že dotace byla vyplacena neoprávněně a měl rovněž pochybnosti o smyslu za dané reklamy. V tuzemsku zatím převážel opačný názor. Konkrétně u těch, kteří o tom mohou autoritativně rozhodnout. Na rozdíl od zahraničních institucí mají buďto lepší informace, nebo podlehli kouzlu Čapího hnízda, případně jeho majitele.