Je velmi důležité vědět, jak se u nás žije válečným uprchlíkům, jak oni, ale i český stát zvládají integraci. Organizace PAQ Research zveřejnila nový výzkum ze série hlas Ukrajinců v Česku. Během června sociologové sledovali posuny v práci, bydlení či příjmech Ukrajinců, kteří k nám utekly. Data od uprchlíků byla nasbírána před platností Lex Ukrajina pět, tedy dříve, než začala platit novela cizineckého zákona. Ta podmínky uprchlíků u nás zhoršila. Loni v létě zde pracovalo 45 % ekonomicky aktivních uprchlíků, letos v červnu už 67 %, což je velmi cenný posun. Špatné pro ně i pro nás je, že většina stále dělá práci pod svou kvalifikací. 58 % pracuje v méně kvalifikovaných zaměstnáních než na Ukrajině. Co jim překáží, aby našli uplatnění, jež odpovídá jejich vzdělání? Jednak slabší znalost češtiny, ale dál také péče o děti. Chybí pro ně školky a hlídání, dodám svou zkušenost. Ukrajinská zdravotní sestra uklízí v nemocnici má desetiletého syna. Na potvrzení kvalifikace by si musela vzít několik měsíců volno a dítě by nemohla živit. Vidím jako zásadní chybu státu, že o její zdravotní vzdělání de facto nestojí. Nepomůže jí pod svou kvalifikací častěji pracují ženy, ač přitom ovládají lépe češtinu a vzdělání mají stejné jako muži. Klasická, v naší zemi známá genderová nerovnost. Ukrajinci v práci nemají stejné podmínky jako Češi. Čtyři z 10 uprchlíků tvrdí, že dostávají méně peněz než Češi na stejné pozici. Zlé je, že více než třetina pracuje bez pojištění, bez nároku na dovolenou nebo přes zprostředkovatele práce a agentury, což je nevýhodné. Polovina děl a o víkendech nebo pozdě večer, čtvrtina se živí několika zaměstnáními před platností Lex Ukrajina. Pět si víc uprchlíků našlo nájem a nebyli závislí na státu. V březnu žilo v nájmu 39 % z nich, v červnu o 10 % víc. Dalším brání nastěhování do nájmu vysoké ceny nebo nemají na kauci. Problém však je, že tři čtvrtiny utečenců, kterým platil ubytování stát od července kvůli Lex Ukrajina pět, tuto podporu ztratí. Těžkou materiální deprivací trpí 48 % uprchlíků, 68 % žije pod hranicí příjmové chudoby. Velmi smutný je i fakt, že se dvě třetiny z nich u nás setkaly s diskriminací kvůli svému původu. Polovina Ukrajinců, kteří k nám prchli před Rusy, se i přesto kloní k tomu, že by v Česku zůstaly. Obrázek si můžeme udělat sami. Žít v Česku pro uprchlíky není žádná slast. Stát jim sice zpočátku a za podpory nevládních organizací nečekaně hodně a ochotně pomohl, ale delší dobu už nechápe, že je pro něj výhodné využít jejich schopnosti, nezahánět je do nekvalifikované práce a dát jim chuť u nás zůstat. Ukrajince potřebujeme.