Každý je svého štěstí strůjcem. Přehouply se brzy vláda Petra Fialy z kategorie nepochopená do kategorie neoblíbená? Bude to jen její vinou a nepůjde to svádět pouze na nepopulární opatření související s potíráním rozpočtového schodku. Mnohem horší je, že nechala občany napospas ze změti nesrozumitelných informací a naopak velmi jednoduchých dezinformací. Protože co jiného. Světlíka by nadto po svém vylíčí v lepším případě opozice, v případě horším extremisté hrající podle kremelských not. Když koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, starostů a Pirátů nastupovala, slíbil premiér konec chaosu typického pro éru Andreje Babiše. Ministři se prý přestanou konkurovat a čechrat peří na sólo tiskovkách. Vláda si předsevzala, že nejprve své záměry v diskutuje a až poté s jasnými konturami předstoupí před média a voliče. Vydrželo jí to jen pár měsíců. Sotva set 8 0. Energetická krize provázená různými tarify a stropy. Ocitli jsme se opět v džungli otazníků a neustále jich přibývá. Nejenom, že sledujeme burzu nápadů koaličních stran, jak zacílit a provést penzijní reformu či úpravy daní, nahlas přemýšlejí i jednotliví ministři. Marian Jurečka o změnách sociálních dávek, Zbyněk Stanjura o míře a podobě zdanění. Vlastimil Válek o nadstandardech ve zdravotnictví, Zdeněk Nekula o krocení cen potravin. Nebylo by efektivnější probrat důchody, daně a mzdy s NERV a s tripartitou? Neměla by se transformace České pošty nejprve prodiskutovat se starosty a hejtmany? Místo toho jsou lidé vystrašení zvěstmi o vyšším zdanění nemovitostí i věci běžné spotřeby o pozdějším odchodu do penze, o finančními spoluúčasti u lékaře či o konci cenově dostupných aut se spalovacími motory. Zcela mimo zůstává opozice. Důchodová reforma se kutí v úzkém týmu k dědečkovi resortu a sociální partneři i zástupci opozice do něj byli přizváni až na poslední chvíli, krátce předtím, než měl být od prezentován výsledek u sekání valorizace penzí bylo zase rychle protaženo parlamentem ve stavu legislativní nouze. Trpkou ukázkou, jak se neprofesionálně spravuje země, jsou platy pedagogů. V původním programovém prohlášení se hovořilo o všech pedagogických pracovnících. To samé se objevilo v novele zákona z pera ministerstva školství. Ve sněmovně ale mezitím koaliční poslanci připravili pozměňovací návrh, který udělal dlouhý nos na všechny ne učitele, tedy na výchovné poradce, asistenty pedagogů, vychovatele v družinách nebo mistry odborné výuky. Také se zadlužil výpočet kantorských platů. Nikdo o tom ale ani se školskými odbory, ani s pedagogickou komorou nemluvil. Prostě překvapení. Navykli jsme si vládu tepat za špatnou komunikaci. Také sama se kvůli ní sype popel na hlavu. Není ale její problém hlubší? Nechybí zkušenosti a znalosti pro řízení státního kolosu, neztratila víru ve význam společenského dialogu nebo jen úplně neví, co chce? Jak číst revizi programového prohlášení nebo ústup od slibu, že na daně se sahat nebude. Zahraničně-politické aktivity se celý číst rakovka přesvědčivěji. Ale co z toho, když se veřejným míněním šíří podezření, že nebýt dění a našeho angažmá na Ukrajině neklesal aby životní úroveň v Česku tak prudce. Když si Petr Fiala zalistuje svou knihou politika, jaká nemá být, zjistí, že se dopouští jedné chyby za druhou. Čím více bude vláda tápat a hledět na občany z patra. Tím víc hrozí, že oni přestanou cítit loajalitu ke státu. Následky v podobě příštích volebních výsledků raději nedomýšlet.