Když se pan Zelenskyj ohlížel za loňským rokem, začal horkou aktualitou. Armádní velení ho požádalo, aby umožnil mobilizaci až půl milionu nových vojáků. On generály požádal, aby tento plán ještě zpřesnili a počítali v něm také zde mobilizací těch, kteří bojují už skoro dva roky. Rozhodně se mu nezamlouvá, aby do bojující armády byly povolány ženy, ale umí si představit, že za jistých podmínek by ozbrojené síly mohly posílit muži už od 25 let. Prezidentovy rozpaky a váhání jsou jasné. Půl milionu lidí by opustilo svá pracovní místa, což by pro beztak skomírající ukrajinskou ekonomiku byla těžká rána. Znepokojivé číslo uvádí i pohraniční stráž země. Z Ukrajiny denně odchází v průměru 6000 mužů ve věku, pro který platí branná povinnost. Hlavně díky četným výjimkám, které příslušný zákon připouští. Přičteme-li k tomu fakt, že odhodlaní a zkušení vojáci, kteří se do války hlásili sami, jsou už z valné části pobiti a na jejich místa nastupují i tací, kdož se na frontu zrovna nehrnou. Je zjevné, že o to je problém doplnění ukrajinských armádních řad zapeklitější. Přes prohlubující se potíže Ukrajiny prezident připomněl, že Rusům se během tohoto roku nepodařilo dosáhnout ani jednomu podstatného vítězství a jednoznačně odmítl novinářské dotazy v tom smyslu, že země se ocitla před rizikem vojenské porážky. Volodymyr Zelenskyj doslova řekl o naší strategii měnit nemůžeme. Podle ústavy jde přece o naše území. A k tomu dodal, že případná nová taktika se stanoví až na základě analýzy činnosti ukrajinské armády v roce 2023. Počínání a psychologii bilancujícího ukrajinského prezidenta velmi plasticky popisuje kyjevský zpravodaj BBC Svatoslav Chomejní. Byl to náš starý známý Zelenskyj. A ne nějaký nový. Nejraději ze všeho přece jen referuje o mezinárodní agendě a svých schůzkách se světovými státníky. Jakmile padne novinářská otázka na jakýkoli domácí problém, zpravidla odpoví, že na to jednoduše nemá čas a že to je starost vlády či armády. Jeho úkol je být vůdcem, reprezentovat Ukrajinu ve světě a vést válku. Tolik Svatoslav chovankou. Dnešní první z Ukrajinců působil na této výroční tiskovce velmi unaveně. A není divu. Určitě je si vědom, že válka s Ruskem klidně může dospět do stádia, kdy Ukrajina bude v zájmu svého vítězství potřebovat nejen západní zbrojní a ekonomickou podporu, ale i přímý zásah aliance. Nerado se o tom mluví, ale toho se z pochopitelných důvodů nedočká. Otázkou je, zda je to dobře, nebo špatně.