Je to jako lavina. Na začátku byl malý kámen v podobě výzvy druhá ekonomická transformace. V této iniciativě se sdružili špičky českého průmyslu, ať už jde například o úspěšné byznysmeny Martina Wichterleho, Zbyňka Frolíka, Josefa Průšu nebo manažery Daniela Beneše, Martina Jána a Radka Špicara. Začali bít na poplach, protože tuzemská ekonomika narazila do zdi. Vyčerpaly se porevoluční bonusy v podobě příznivé geografické polohy, kvalifikované a laciné pracovní síly rozvinutého průmyslu nic nenahradilo. Po pandemii přišel viditelný útlum, který končí aktuálním konstatováním, že trh práce je kriticky nenasycený. Reálné mzdy klesly nejvíc v celoevropském měřítku. Dopravní infrastruktura je zaostalá a Česku ujíždí vlak určujících technologiích. Jako jediný unijní stát nedosáhlo předcovidové úrovně růstu hrubého domácího produktu. Na podnikatelský alarm zareagovala i Hospodářská komora pod novým prezidentem Zdeňkem Zajíčkem, členem ODS a bývalým poradcem premiéra Petra Fialy. Její analýza natvrdo sdělila, že důsledkem ztráty zdejší konkurenční výhody bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Problémem současné české ekonomiky je, že její vytvořená přidaná hodnota je jedna z nejnižších v EU. ČR patří až 24. příčka ze 27 států, uvedl Zajíček. Co z toho vyvozuje Petr Fiala? Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích. To je podle mě šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit naši zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, zdůraznil v projevu na konferenci Česko na křižovatce vize a strategie pro dalších 30 let. S tím lze souhlasit, avšak nedá se příliš věřit tomu, že právě současná vládní reprezentace věci posune žádoucím směrem. Bývalý ministr školství a ekonom Ivan Pilip v ČT trefně podotkl, že dnes tady nejsou politické persony, které by dokázaly jasně formulované představy přetavit v realitu. Bývalí předsedové vlád Václav Klaus a Miloš Zeman to dokázali. Měli méně noblesní metody, ale určitě jim chyběl tah na branku i výsledky. Petr Fiala má hlavní cíl, jímž je udržení pěti koaličního kabinetu Andreje Babiše v opozici. Jenže to už nestačí. Lidé vidí, že země stagnuje. Nemusí na to mít elitní vzdělání. Stačí pohled na výplatní pásku a složenky za energie nebo účes hypermarketu. Podnikatelé unisono tvrdí, že od politiků potřebují hlavně to, aby jim nepřekážely a nechali je žít. Nekladli jim nesmyslné byrokratické překážky. Totéž platí o školství, kde má stát jediný úkol nechat dobře placené pedagogy kreativně učit. Potíž je v tom, že vláda neví, co chce dát do pořádku veřejné finance, srazit státní dluh nebo podporovat rodiny s dětmi, matky, důchodkyně a zvětšovat vějíř různých přídavků včetně těch na bydlení. Česko je možná na dějinné křižovatce, ale tato vláda je na ní zcela nepochybně.