Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Havel, Pavel a naděje

Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Havel, Pavel a naděje
Petr Pavel při podpisu do návštěvní knihy Pražského hradu u příležitosti setkání prezidentů V4

Plus

Mimořádné situace generují mimořádné osobnosti. Dramatik a disident Václav Havel se stal naším prezidentem po pádu geopolitiky, kdy se střední Evropa mohla svobodně přihlásit k staré Evropě. Bývalý generál a náčelník generálního štábu a předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel byl zvolen prezidentem nedlouho poté, co Rusko napadlo Ukrajinu.
Karel Hvížďala

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Mimořádné situace generují mimořádné osobnosti. Dramatik a disident Václav Havel se stal naším prezidentem po pádu geopolitiky, kdy se střední Evropa mohla svobodně přihlásit k staré Evropě. Bývalý generál a náčelník generálního štábu a předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel byl zvolen prezidentem nedlouho poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, tedy v době, kdy se pokouší Rusko vrátit do Evropy geopolitiku, která dává možnost s velkým státům zasahovat do politického směřování sousedních zemí. Jinými slovy ruský prezident Putin obnovuje doktrínu Josifa Stalina. Jachan zaskočit, Nibali i vrstva krup je rozvoj, socialisti, Česko i strany. Míra Václav Havel byl zvolen krátce na to, co se vrátil z komunistického vězení, kam se dostal kvůli svému bytostnému přesvědčení o sebeurčení národů. Zatímco ostatní prezidenty v naší civilizaci vyprodukovali pouze stranické aparáty. Jejich legitimita byla menší, což mu západní politici záviděli, i když si ho do této role sami vybrali. Několik let před pádem berlínské zdi a pražským listopadem 1989 mu západní státy udělovaly četné ceny. Aby na něj upozornili, potřebovali po polském dělnickému vůdci a zakladateli solidárnosti ne chůva Lencovi a polském papeži Janu Pavlu druhém. Ještě třetí ikonu nadcházejících změn, která by byla schopná srozumitelně a uvěřitelně pojmenovat to, co se se střední Evropou po druhé světové válce stalo a k jakému duchovnímu odkazu staré Evropy se chce přihlásit? Z podobných důvodů mimořádné době, kdy Rusko chce obnovit hranice svého vlivu. Před rok 1997, když jsme nebyli v NATO. Prezident Petr Pavel se dostal na seznam 20 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu politikové spolu určovat charakter Evropy. Redakce serveru jej označila za výrazného jestřába ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje krajinu a volá po rozšíření NATO. To, co se Petru Pavlovi ze začátku vytýkalo, že sloužil a studoval nejprve vojenské školy za socialismu, až později v USA a ve Spojeném království, kde absolvoval královskou akademii obranných studií. Jednu z nejprestižnějších vojenských škol na světě, se naopak stalo v jeho předností. Na vlastní kůži zažil způsob myšlení i politické a strategické myšlení dnešního hlavního nepřítele Evropy. Svým rozhledem a jasnými, donedávna nediplomatickými vyjádřeními si získal Petr Pavel důvěru nejen v zahraničí, ale i doma. Vrátil pošramocenou pověst prezidentském úřadu. Podle agentury STEM mu důvěřuje 52 %. Nad ním je jen Ústavní soud čele s Josefem Baxou, který má důvěru 59 %. A právě tato vysoká důvěra těchto dvou institucí spolu se Senátem a jeho předsedou Milošem Vystrčilem může být zdrojem naší naděje. Tyto tři si instituce představují základní pojistku proti tomu, aby po příštích volbách zcela ovládli naši republiku místo politiků političtí podnikatelé s ANO a SPD. Ti totiž, když hovoří o tom, že za nich bude líp, myslí jen na to, že se líp povede jejich podnikům.