Slovenská vláda se rozhodla zrušit úřad speciální prokuratury. Novelu musí schválit ještě Slovenská národní rada, ale vzhledem ke koaliční většině se očekává, že úprava parlamentem bez problémů projde. Je to další důkaz toho, že čtvrtý kabinet premiéra Roberta Fica to myslí vážně, pokud jde o snahu z jeho pohledu umravnit policii a prokuraturu. Speciální prokuratura totiž sloužila k tomu, aby vyšetřovala zvláště závažné trestné činy včetně organizovaného zločinu a korupce. Její vznik schválila druhá Dzurinda vláda v roce 2003. Mediální pozornost si instituce vysloužila díky jejímu šéfovi Dušanu Kováčikovi, který stál na jejím čele 16 let až do roku 2020. Kováčik byl před několika lety odsouzen k osmiletému trestu za vyzrazení utajované skutečnosti a za přijetí úplatku. Jeho nástupcem se stal Daniel Lipšic. A tento právník byl červeným hadrem pro současného staronového slovenského premiéra Roberta Fica. Hlavně proto, že Lipšic má sám za sebou politickou minulost, když byl ministrem spravedlnosti a vnitra, kde si počínal nekompromisně v boji s korupcí a nejrůznějšími mafiemi. Už tehdy ležel v žaludku politikům opozičního směru. Nepřekvapí proto, že Fico hned po volbách a ještě předtím, než nastoupil do funkce, veřejně prohlašoval, že se zbaví dvou lidí, a to sice policejního prezidenta Štefan Hamran a právě šéf a speciální prokuratury Lipšice Hamra Novu. Záležitost vyřešil Fico doslova několik hodin po nástupu do úřadu. Stačilo k tomu rozhodnutí ministra vnitra. Lipšic přišel na řadu až teď. V jeho případě není odstavení tak snadné. Minimálně proto, že je zapotřebí rozhodnutí parlamentu. Několik hodin před verdiktem vlády o zrušení speciální prokuratury ještě Lipšic nabízel svoje odstoupení, pokud se vláda zaručí, že nebude měnit postavení speciální prokuratury. Avšak ze strany vlády to nemělo odpovídající odezvu. Jako by nechtěla nic ponechat náhodě. Protože co kdyby se nějaký budoucí šéf speciální prokuratury osamostatnil a začal se věnovat rozkrývání věcí, které by měly zůstat z pohledu Fica a jeho straníků pod pokličkou. Zásahy do justice jsou citlivé nejenom z hlediska domácí politiky, ale jsou bedlivě sledovány i v zahraničí. Stačí si vzpomenout, k čemu vedla před osmi lety justiční reforma v Polsku, která nakonec vyústila nejenom ve zmrazení desítek miliard eur z fondů EU, ale i k tomu, že Polsko se ocitlo na okraji dění v Unii. Na nejnovější rozhodnutí slovenského kabinetu reagovala Evropská komise, která jej vyzvala, aby speciální prokuraturu nerušila. Kriticky se vyjádřila i prezidentka Zuzana Čaputová, která upozornila na to, že úprava má projít parlamentem ve zkráceném legislativním řízení a bez odborné diskuse. Motiv, který vede Ficovu vládu k této změně, je podle všeho obava a strach z odhalení korupce u samotného premiéra. Právě kvůli tomu potřeboval volby tolik vyhrát. Razance, s jakou nyní postupuje, když ruší instituce, které korupci vyšetřují, jako by vlastně dosvědčovala, že velmi dobře ví, proč to dělá a že jeho svědomí není čisté.