Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Korespondenční volby a záhadná liknavost Fialovy koalice

Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Korespondenční volby a záhadná liknavost Fialovy koalice
Volební místnost v gymnázium na Ortenově náměstí v Praze 7

Plus

Když v televizních Otázkách Václava Moravce zase po čase přišla řeč na uzákonění korespondenčního hlasování pro naše občany pobývající v zahraničí, zástupci opozice Alena Schillerová za ANO a Radim Fiala za SPD ubezpečili diváky, že proti poštovní volbě budou obstrukcemi bojovat snad až do roztrhání těla.
Jiří Leschtina

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Když televizních Otázkách Václava Moravce zase po čase přišla řeč na uzákonění korespondenčního hlasování pro naše občany pobývající v zahraničí. Zástupci opozice Alena Schillerová za ANO a Radim Fiala za SPD ubezpečili diváky, že proti poštovní volbě budou obstrukcemi bojovat snad až do roztrhání těla. Jejich plamen a filipika ale ani tentokrát neobsahovalo nic nad rámec obligátního varování, že korespondenční volba ohrožuje tajnost hlasování a povede k blíže neurčeným podvodů. Je přitom až fascinující tvrdošíjnost, s níž kritici korespondenční volby ignorují, že hlasování na dálku funguje již ve 20 státech EU, v USA, Kanadě nebo Austrálii, přičemž technologicky čím dál vynalézavější procedury a jejich kontrola prakticky vylučují zásadní narušení čistoty volebního procesu. Dost zoufale tak vyznělo tvrzení Radima Fialy, s nímž často šermuje i jeho stranický šéf Tomio Okamura, že v Rakousku se muselo v roce 2016 kvůli problémům s poštovní volbou opakovat druhé kolo prezidentských voleb. To skutečně muselo, ale ne kvůli nějakým machinacím hlasy, ale že některé hlasy byly sečteny před stanoveným časem pro otevření obálek. K tomu, že korespondenční hlasování u nás zůstává v nedohlednu, ale přispívá i Fialova vláda ke svému programovému závazku zjednodušit českým občanům žijícím ve světě přístup k volbám zatím totiž přistupuje pěti. Koalice s nepochopitelnou liknavostí. Poprvé kapitulovala před obstrukčními manévry opozice v první půli roku 2022, kdy promrhala šanci na zavedení poštovního hlasování před prezidentskou volbou, podruhé ustoupila už jen pouhým hrozbám obstrukcemi, když zavedení korespondenční volby vyřadila z novely volebního zákona, kterou sněmovna schválila letos v říjnu. Nyní se vládní politici dušují, že schválení korespondenčního hlasování je prioritou pro příští rok. Což ovšem s největší pravděpodobností znamená, že ani v červnových volbách do Evropského parlamentu nebudou moci naši spoluobčané v zahraničí hlasovat bez dojíždění do volebních místností, někdy i stovky až 1000 km vzdálených od místa jejich pobytu. Přitom právě zjištění, že obstrukční taktika přináší opozici v případě korespondenční volby své ovoce, povzbudí. Ano a SPD k ještě úpornější a nemilosrdnějším obstrukcím s cílem vydržet s tímto bojkotem až do sněmovních voleb v roce 2025. Oběma stranám jde totiž o hodně. Výsledky hlasování našich občanů v zahraničí jsou pro ně setrvalým debaklem. Vždyť kupříkladu v posledních sněmovních volbách volilo v zahraničí 13000 občanů, přičemž 85 % z nich volilo současné vládní koalice, přičemž ano ani SPD bych se podle volebního verdiktu našich krajanů vůbec nedostali do sněmovny. Tato pravidelně se opakující volebních sprcha jen dotvrzuje větší odolnost Čechů pobývajících v zahraničí vůči populismu a nacionalismu, jež Babišovo a Komarov ohnutí servírují své tuzemské volební základně. O to nepochopitelnější. Ale pak je váhavost koaličních stran s prosazením korespondenčního hlasování, které se ve světě vyspělých demokracií už dávno stalo součástí volebního komfortu.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají