Názory a argumenty

Jan Fingerland: Zemřel Šlomo Avineri, angažovaný intelektuál a přítel Česka

Názory a argumenty

Jan Fingerland: Zemřel Šlomo Avineri, angažovaný intelektuál a přítel Česka
Šlomo Avineri

Plus

„Patřím k té malé menšině lidí, kteří nevědí, jak ukončit izraelsko-palestinský konflikt,“ říkával izraelský profesor Šlomo Avineri. V to výroku je mnohé z toho, čím byl – intelektuálem, který chápal složitost věcí; člověkem, který se aktivně zajímal o dění ve své zemi i jejím okolí; mluvčím vyznačujícím se neustálou jemnou ironií; a také přirozeně skromným člověkem, který si nemyslel, že ví všechno. I když právě on toho věděl opravdu hodně.
Jan Fingerland

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Patřím k té malé menšině lidí, kteří nevědí, jak ukončit izraelsko-palestinský konflikt, říkával izraelský prof.. Šlo mu a Vinary. V tomto výroku je mnohé z toho, čím byl intelektuálem, který chápal složitost věcí, člověkem, který se aktivně zajímal o dění ve své zemi, jejím okolí, mluvčím, vyznačujícím se neustálou jemnou ironií a také přirozeně skromným člověkem, který si nemyslel, že ví všechno. I když právě on toho věděl opravdu hodně. Narodil se v Polskem v Polsku jako je živý nerv, ale v roce 1939, co je v rodině, podařilo na poslední chvíli odejít do britské Palestiny. Při pohledu na knihovní katalog se zdá, že a Vinary byl především univerzitním živočichem. Napsal například knihu o Havlovi, v níž tohoto německého filozofa hájil před vlídným pohledem Karla Poppera, který Havla viděl jako intelektuální základ moderních totalitarismu. V knize o Theodoru Herzlovi vyvracel obvyklé tvrzení, že tento vídeňský žurnalista přišel se svým nápadem na židovský stát kvůli antisemitské Dreyfusově aféře ve Francii, ale prý spíše reagoval na neblahý vývoj v Rakousku, tehdy i naší vlasti, přičemž přihlížel k vývoji Česko Německo židovských vztahů v Čechách. Jeho akademické knihy jsou psané čtivým způsobem. Kromě toho byl a Vinary i velmi pilným publicistou. Zajímal se o všechno, včetně třeba vlivu sociálních sítí na úpadek západní demokracie nebo příčiny neúspěchu arabského jara. Ani jinak se neuzavíral v akademickém prostředí. Od mládí se angažoval v politice, zejména v levicové straně mapy. V polovině 70. let se stal vysokým úředníkem ministerstva zahraničí a prosazoval přímé kontakty s Organizací pro osvobození Palestiny, což bylo tehdy velmi odvážné, ale podobné kontakty otevřely o mnoho let později cestu k dohodám z Osla. Účastnil se tehdy také tajných setkání s jordánským králem nebo zástupci Egypta. Politiku tedy znal nejen z knih. Po vítězství Likudu ze státních služeb odešel a vrátil se do akademické sféry. Nikdy nešel s proudem. Byl velkým kritikem izraelských kroků, ale i neochoty palestinských představitelů převzít odpovědnost za budoucnost i za minulá špatná rozhodnutí. Třeba odmítnutí kompromisu z konce 40. let šlo a Vinary měl velmi blízký vztah k ČR. Už jen proto, že část jeho předků pocházela z Třebíče. Byl obdivovatelem předválečných masarykovských tradic a také nově založené havlovské tradice. Krátce po revoluci dorazil jako člen mezinárodní delegace dohlížející na svobodné volby a od té doby tu někdy byl i několikrát ročně, například jako host fóra 2000. Česky zatím vyšly dvě jeho knihy o Theodoru Herzlovi a o významných osobnostech sionistického myšlení. Čestnými doktoráty si mohl tapetovat obývák, ale ti, kdo se s ním sešli, si ho budou pamatovat jako někoho, kdo byl připraven vlídně promluvit s každým podivínem, který ho oslovil třeba i v hotelu u večeře.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají