Debata o tom, zda se připravovat na válku zbrojením nebo i mentálně, se vede v Česku, ale i ve Švédsku. Tam padlo během krátké doby hned několik výroků veřejně činných osob, které působí dojmem, že válka je na spadnutí. Nejvíce se hovořilo o výrocích ministra civilní obrany Karla Oscara Bolina, podle kterého si mají lidé uvědomit, že válka může dorazit i do Švédska. Podobně mluvil i vrchní velitel armády generál Michael by den, ministr zahraničí Tobias byl strom za, zdůraznil nutnost realistického přístupu a ministr obrany Paul Johnsson, podle kterého by se ruská válka na Ukrajině mohla nějak přímo dotknout i Švédska. Proti některým z těchto výroku se ohradila expremiérka Magdalena Anderssonová, podle které její kolegové vyvolávají paniku. Děti a velmi mladí lidé prý zahlcují linky důvěry v obavách z válečného konfliktu. Přisadil si i ruský senátor Alexej Puškov, podle kterého Švédové vedou v evropské protiruské paranoie a ještě se prý nevzpamatovali z porážky u Poltavy. Tato bitva se odehrála v roce 1709 a zahájila vzestup velmocenského postavení Ruska v široké okolní oblasti. I když to tak nevypadá, Rusko a Švédsko jsou přes moře tak trochu sousedé. Nejpodstatnější však byl projev premiéra Wulffa Krist persona pronesený před pár dny na každoroční konferenci společnost a obrana. Podle něj svobodný svět a světový řád založený na pravidlech čelí nebezpečí ze strany autoritářských sil, které se snaží vybudovat svět, v němž moc znamená právo, připomněl explicitně nebezpečí ze strany Ruska a skutečnost, že maximální podpora Ukrajiny je ve švédském zájmu, že přirozeným místem pro Švédsko je Severoatlantická aliance a také, že se Švédsko musí podílet a vlastně už podílí na společné obraně například při patrolování ve vodách Baltského moře, v budování evropské protivzdušné obrany, případně vysláním švédských vojáků do Lotyšska, kde působí vojáci NATO pod kanadským velením. Švédsko bere novou situaci v Evropě velmi vážně, nejen v tom, že opustilo po generace hýčkaný koncept neutrality. Na letošní rok vláda plánuje vojenské výdaje ve výši aliančních dvou %, což je dvojnásobek oproti roku 2020. Podle Krist persona ukrajinská zkušenost učí, že nejvýznamnějším zdrojem ve válce je společná vůle bránit se. Tedy že švédské občanství znamená také závazek podílet se na obraně země, jejích hodnot a životním způsobu. V minulých dnech lidé žijící ve Švédsku dostali tím už z dřívějška známou brožurku s názvem přijde-li krize nebo válka. V ní najdou nejrůznější instrukce pro případ požárů, povodní, výpadku dodávek vody, proudu, tepla, dopravy nebo telefonních linek a jak si nyní mnozí připouštějí, také válečných konfliktů. Brožura dostupná i na internetu obsahuje též seznam toho, co by lidé měli mít pro tyto případy doma, a další instrukce. Například znát místo krytů nebo pět druhů signálů ze sirén. A také zmínku o tom, že každý od 16 do 17 let může být v případě nutnosti povolán do nějakého druhu služby. Tato příručka je typický produkt švédského myšlení, tedy víry v rozumnost občanů i apel na jejich odpovědnost a připravenost podílet se na společném prospěchu. Možná by si každý český politik měl přečíst jak Krist Personův projev, tak i zmíněnou příručku. Má sotva 20 stránek a možná nejen politik, ale každý Čech. Už i my víme, že může přijít krize nebo válka a chystat se na ně. Neznamená je vítat nebo přivolávat je, ale chránit se před jejich nejhoršími dopady.