V pondělí otřásl Damaškem výbuch, který zničil 1 celou budovu. Ukázalo se, že jde o následek náletu, při kterém zahynulo několik členů íránských Revolučních gard. Tím začala nová, otevřenější etapa dosud skryté války mezi Íránem a Izraelem. Mezi sedmi mrtvými byli dva íránští generálové a pět níže postavených členů íránských Revolučních gard. Podle dřívějších zpráv se měly v budově setkat se zástupci palestinského islámského džihádu. Írán slíbil pomstu. I když samotný Izrael, jak je již zavedeným zvykem, se k útoku nepřihlásil. Nyní se spekuluje, jaký druh odvety Íránci provedou a kdy jsou různé varianty. Útok na americká zařízení v oblasti, na izraelské území, na izraelská zastoupení ve světě, nebo na ne izraelské židovské cíle mimo izraelské hranice. Všechny varianty íránské revoluční gardy již v minulosti vyzkoušeli. Ve skutečnosti ale není pravděpodobně izraelský útok na území Sýrie výjimečný. Už mnoho let Izraelci likvidují konvoje se zbraněmi pro libanonský Hizballáh i pro další ozbrojené skupiny, které slouží jako nástroj íránské zahraniční politiky a v minulosti už útočili na izraelské bombardování. Schůzky vysokých představitelů Revolučních gard včetně předního generála Mohameda Rezi. Za hnědého je ale vystupňování situace. Navíc už řadu měsíců probíhá tlumená válka mezi Hizballáhem a Izraelem a libanonskou izraelských hranicích. Zatím se ale nerozhořel a plnohodnotná a zcela otevřená válka o tom, proč se Hizballáh nebo Írán rozhodli nepodpořit přímo Hamas na jihu, se spekuluje. Proč tedy izraelský útok teď a proč právě tento? Za prvé Izraelci pravděpodobně neočekávají silnou íránskou odvetu. Počítají s tím, že Teherán otřesený vnitřními protesty a oslabený sankcemi, nestojí o přímou konfrontaci. Bude se pravděpodobně nadále skrývat za svými prostředníky. Jeho odveta může být prý nevojenská. Třeba další deklarovaný postup při obohacování uranu a konstruování jaderné hlavice. Dalším důvodem je skutečnost, že Írán akceleroval vyzbrojování protiizraelských sil kolem Izraele a stejně tak Izraelci zesílili tlak na tyto aktéry, včetně těch na Západním břehu. Objevily se i nové fenomény. Na Izrael začali střílet rakety i jemenští Húsíové a v pondělí dokonce do Ejlatu dorazil dron až z Iráku vyslaný pravděpodobně některou s Íránem financovaných šíitských milicí. V minulých týdnech proto Izrael zvýšil pomyslnou cenu za každý útok na své území jako vzkaz, že z eskalace nebojí. Experti soudí, že íránské revoluční gardy, pověřené expanzi vlivu v oblasti utrpěli zejména posledním útokem velkou ztrátu, protože jejich výsledky v zemích, jako je Libanon nebo Sýrie, jsou hodně postaveny na osobních vazbách a zabití operativci patřili k nejzkušenějším. Je tu ještě jeden důvod. Velmi přesným a troufalým útokem dal Izrael najevo, že má dobré informace o dění v Sýrii a má též odhodlání jednat, a to i proti hlavě celé konstrukce, tedy Íránu. Dělá to také jako vzkaz arabským státům, které velmi pozorně sledují, jestli a jak se Izrael vypořádá s Hamasem a případně Hizballáhem. Aniž by to bylo z Evropy vidět. Útok na předního představitele Revolučních gard pověřeného šířením íránského vlivu v arabském prostoru od Libanonu až po emiráty přivítali mnozí arabští novináři a za zavřenými dveřmi i tamní politici.