Desítky osobností známějších i méně podpořili otevřený dopis vládě a dalším orgánům. Dokument se vyjadřuje k izraelské válce s Hamasem a také žádá přehodnocení politiky vůči Izraeli. Prý bezvýhradně pro izraelské. Činí tak Menem obav z humanitární katastrofy a ochrany lidských práv. Každý názor si zaslouží oponenturu. I česká tradice pochopení pro Izrael již sdíleli dosavadní levicové i pravicové vlády včetně té současné. Oponenturu si ovšem zaslouží i tato oponentura v zájmu lepšího poznání pravdy. Dokument je podepsán 11 jmény, ale není zřejmé, kdo z nich je autorem a kdo se jen připojil. V první řadě některé obraty dost připomínají dřívější dokumenty podobného druhu. Ty obvykle vznikly v relativně uzavřeném a početně nevelkém prostředí českého antisionismus dětského hnutí, v němž působí podle mého názoru i četní salonní antisemité nebo šiřitelé konspiračních teorií. Tentokrát ale připojili své podpisy i desítky veřejně známých osobností, což dokumentu zajistilo publicitu a jakési posvěcení závažnosti. Snad tito lidé chtěli vyjádřit své lidsky pochopitelné znepokojení nad děním v Gaze. Jen si nejsem jistý, jestli se opravdu dobře podívali, vedle koho si sedají. Z pozdějších výroků některých signatářů též vyplývá, že si text možná nepřečetli pozorně, že směšují svůj postoj k současné izraelské vládě s postojem k této válce a jejímu průběhu apod.. Texty zdánlivě jasně strukturovány, ale při pozornějším pohledu je dosti amorfní. Například není zřejmé, co je jeho skutečným hlavním záměrem změnit vládní postoj, jak stojí v textu, nebo jen rozproudit debatu, jak od některých signatářů zaznělo až dodatečně. Má být tak skutečně nestranný, jak tvrdí jeho iniciátoři. A věří tomu doopravdy? Po opakovaném čtení se zdá, že hlavní sdělení leží až pod povrchem. Jde nejvíc ze všeho o kritiku Izraele, vlastně variaci na staré téma. Ostatně soudím, že Izrael je vinen. Máme zde místo jen pro obecné pojmenování otevřeně nevyslovených základních východisek otevřeného dopisu. Za prvé za použití vědomě neurčitých informací je pojmů naznačuje, že v Gaze probíhá humanitární katastrofa způsobená Izraelem. Jenže o tom, kde leží úzké hrdlo v přísunu pomoci, jsou rozporné informace. Tedy zda je to na straně Izraele, OSN, Egypta, případně i Hamasu. Dále text naznačuje, že v Gaze možná probíhá genocida a že Izrael vědomě a ve velkém měřítku porušuje pravidla vedení války. Dopise například odvolává na jednání u mezinárodního trestního dvora. Kdo z jeho dokumenty přečetl, což se nejen případě signatářů zřejmě nestalo, ten podobný závěr tak snadno neudělá. Podle jiných tvrzení jednají Izraelci naopak nadstandardně. Kde je pravda, se možná dozvíme až po válce. Válku bez obětí ale bohužel vést nelze. Do třetice se autoři a snad i ostatní signatáři domnívají, že válku vlastně vede jen Izrael a může ji tedy kdykoli ukončit. Jenže v Gaze Izraelci nadále bojují s desítkami 1000 ozbrojenců, kteří i pátý měsíc kladou odpor a mají do střeliva včetně raket k ostřelování izraelského vnitrozemí. Pokud někdy Izraelci dostanou zpět svá rukojmí, případně nějaké bezpečnostní záruky, bude to jen proto, že tuto válku vůbec kdy vedli. Dopis též vychází z přesvědčení, že jediným ospravedlnitelným závěrem je okamžitě válku ukončit, že válčit je nemorální. Možná k tomu bude Izrael okolnostmi přinucen a díky tomu jistě mnozí nezemřou. Ovšem pokud se to stane, bude to znamenat velmi špatné vyhlídky pro palestinské odpůrce radikalismu i na Západním břehu, pro svobodu obyvatel Gazy, šance na vznik nezávislé Palestiny apod.. Lze pochopit, že někomu není dobře z každodenních obrazu zkázy a chce se od nich vnitřně distancovat aspoň podpisem necítit se spoluviníkem a žádá konec boje. Jenže jakási mírová kvazi dohoda s Hamasem existovala už před sedmým říjnem. Nese dokonce Izraeli vyčítá souhlas s vykrmení vlády Hamasu. Přesto anebo právě proto Hamas zaútočil. Proč by někdo měl právě Čechům s jejich historickou zkušeností vysvětlovat, že příměří s prolhaným a fanatickým nepřítelem není cesta k trvalému míru?