Je to vlastně buď proces s Izraelem, nebo proces proti Izraeli. Záleží na tom, jak se na věc díváme, zda věříme, že jeho iniciátoři jsou vedeni vážnou obavou, že Izrael páchá genocidu Palestinců, anebo zda žádost Jižní Afriky o řízení chápeme jako pokračování války proti Izraeli jinými prostředky. Bez ohledu na realitu v Gaze jsou tu samozřejmě i jiné otázky, třeba zda řízení v Haagu může něco změnit na průběhu války, případně zda může mít nějaký jiný efekt, ať už na bojující strany nebo kohokoli jiného. Mezinárodní soudní dvůr není totéž co Mezinárodní trestní soud, i když oba sídlí v Haagu. Ten první, o který nyní jde, není trestním soudem a zabývá se výhradně spory mezi státy. Ten druhý, založený až v našem století, se zabývá zločiny spáchané jednotlivci. Před časem Bolívie podala podnět k vyšetření situace v Gaze i k Mezinárodnímu trestnímu soudu a totéž udělal i rodiny devíti izraelských obětí, které žalují pachatele říjnového masakru z řad Hamasu. Největší pozornost se však upíná k právě započatém u řízení před mezinárodním soudním dvorem. Nestřetává se před ním Izrael s palestinskou autonomií nebo snad Hamasem, ale s Jihoafrickou republikou. Ta tvrdí, že Izrael porušil několik ustanovení mezinárodní konvence o genocidě, tedy že možná páchá genocidu, podněcuje k ní, pokouší se o ní a netrestá podněcování k ní. Jihoafričané opírají své podezření o soubor nejrůznějších argumentů, jako je množství zahynulých civilistů, nedostatečný přísun jídla a léků civilistům v Gaze, masivní ničení infrastruktury nebo výzvy k přesunu obyvatel. Izraelci tato obvinění hodlají vyvrátit. Například poukázat na podle jejich názoru nadstandardní ochranu civilistů v situaci, kdy Hamas záměrně operoval z civilních zařízení včetně školek, nemocnic nebo mešit. Izraelci ale mohou za určitou hrozbu považovat jihoafrické tvrzení o podněcování ke genocidě a jeho netrestání, opírající se o řadu kontroverzních výroků izraelských představitelů o svržení jaderné bomby na Gazu apod.. Izraelci obviněni z genocidy považují za absurdní a urážlivé, ale věc berou vážně. Využili možnost vyslat k soudu vlastního soudce, jímž je respektovaný expert a Hron bar. A k řízení může trvat léta a jak se přinejmenším Izraelci domnívají, skončí jejich vítězstvím. Jihoafrická republika též od soudu žádá rychlé vydání předběžného opatření, které by volalo po okamžitém ukončení války. Ani to nemusí dopadnout izraelský neprospěch a soud ani nemá vůči Izraeli žádné pravomoci. V jistém ohledu ale Izraelci už soud prohráli, protože v tomto řízení nejde ani tak o jeho výsledek, ale o samotný fakt postavení Izraele do pozice státu obviněného z genocidy. To podkopává jeho mezinárodní postavení a ohrožuje jeho reputaci a ztěžuje jeho politickým obhájcům situaci. Nezanedbatelná je symbolika celé věci Jihoafrická republika se odvolává na svou vlastní zkušenost z dob bílé nadvlády a naopak Izrael, opírající svou legitimitu o holokaust, se má zodpovídat za genocidu. Věc má ještě jednu stránku. Spor o Izrael a údajnou genocidu rozřadil svět do dvou bloků. Na jedné straně západní země, v první řadě USA a proti nim muslimské státy a státy třetího světa, které se verbálně postavili za Jižní Afriku. Je to tedy tak trochu střet globálního jihu a severu?