Názory a argumenty

Ivan Štern: Gruzie napodobujíc Rusko připomíná ukrajinský Majdan

Názory a argumenty

Ivan Štern: Gruzie napodobujíc Rusko připomíná ukrajinský Majdan
Demonstranti na protestním shromáždění proti návrhu zákona o „zahraničních agentech“, Tbilisi, Gruzie, 1. května 2024

Plus

Ministři zahraničí pobaltských států marně přesvědčovali poslance gruzínského parlamentu, aby nepřijímali vládou navržený zákon o zahraničních agentech. Činí z občanských iniciativ a z medií s více než 20% zahraniční účastí podezřelé subjekty. Tajná policie je může sledovat a vyhodnocovat, zda se nedopouštějí rovnou špionážní činnosti. Zákon je nápodobou zákona v Rusku už několik let platícího.
Ivan Štern

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ministři zahraničí pobaltských států marně přesvědčovali poslance gruzínského parlamentu, aby nepřijímali vládou navržený zákon o zahraničních agentech. Síní z občanských iniciativ a z médií z více než dvacetiprocentní zahraniční účastí podezřelé subjekty. Tajná policie je může sledovat a vyhodnocovat, zda se nedopouštějí rovnou špionážní činnosti. Zákon je nápodobou zákona v Rusku už několik let platícího. Díky němu tu nepůsobí pomalu jediné občanské sdružení. Gruzínská vláda na podobou zákona dává Kremlu najevo proruskou příchylnost a poddanství. Hodlá jím přebít touhu většiny Gruzínců uchýlit se raději pod křídla EU a Severoatlantické aliance. Zmínění ministři zahraničí marně uváděli, že nejen Gruzie, ale i jejich země Litva, Lotyšsko a Estonsko dobře vědí, co za úzkost a obavy vyvolává skutečnost, že bezprostředně sousedí s nelítostně agresivním Ruskem. Jediný způsob, jak tomu strachu čelit, je přichýlit se k západoevropským a transatlantickým strukturám. Ministři pobaltských republik marně varovali gruzínskou vládu, že přijetím zákona se Gruzie na míle daleko vzdálí od hodnot, na nichž stojí. EU, začne ztrácet i možnost stát se někdy v brzké budoucnosti její členskou zemí. Vláda ani parlament varování nedbali. Zákon byl přijat. Stranu, která má v gruzínské vládě hlavní slovo a která nese hrdý název gruzínský sen. Jistý uštěpační komentátor v reakci na zákon označil příznačně za gruzínskou noční můru. Sám zákon vyhnal tisícovky Gruzínců do ulic demonstrujíce příchylnost k EU a protestují nejen proti náhubku danému občanské společnosti, ale i proti flagrantnímu omezení svobody slova statečně čelili policejní brutalitě. Protesty v Tbilisi připomínají ukrajinský Majdan z roku 2013. Společným jmenovatelem je jak snaha pobírat se směrem k EU, tak i sůl v očích místních proruských sil. I to vysvětluje, proč gruzínská policie proti demonstrantům zasahuje tak bezohledně a násilnicky. Samo Rusko se musí cítit dvojnásob ohrožené. Unijní nákaza může zasáhnout až do sousední Arménie, už tak Ruskem zrazenou. Riziko, že Rusko nakonec ztratí mocenskou kontrolu nad celým jižním Kavkaze, mohl, by se stalo více než reálné. EU tahá paradoxně za kratší konec. Může sice v reakci na přijatý zákon vůči Gruzii nastolit hospodářské sankce. Gruzíncům může odepřít dosavadní bezvízový styk. Nepoškodí ale tolik pro ruskou vládu v Tbilisi, jako zklame a pohněvá si proevropské Gruzínce. Nezbývá jí proto, nemá-li přijít o gruzínské sympatie, nastalou situaci vydýchat, v jednání o členství pokračovat a doufat, že v nadcházejících parlamentních volbách do Gruzínci nynější vládě spočítají i s úroky. Je to nepochybně sázka do loterie. Co ale v demokracii sázkou do loterie není.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají