Jednoznačně pro izraelský postoj Joea Bidena je terčem stále silnější kritiky Američanů. Chválí ho pouze třetina obyvatel. Jeho vlastní demokraté naléhají, aby přiměl Izrael k větší vojenské zdrženlivosti a ochraně civilistů v Gaze. Přitom si Bílý dům zasluhuje pochvalu svými strategickými rozhodnutími, jako bylo vyslání dvou letadlových lodí do východního Středomoří a posílení vojenských sil v Rudém moři a Perském zálivu, zřejmě odstrašil strůjce konfliktu Írán od rozšíření války do celého regionu. Aktivně se podílel i na jednání o propuštění rukojmích a začal znovu zdůrazňovat význam vzniku samostatné Palestiny. Zároveň Izraeli vydatně pomáhá na mezinárodní scéně i vojensky. Podle deníku The Wall Street Journal mu dodal i 15000 bomb k ničení tunelů a 57000 dělostřeleckých granátů. Izraelci jsou Bidenovi nesmírně vděční a jeho přání zatím plní. Vláda na jeho naléhání před časem povolila zřízení humanitárních koridorů a obnovila zastavené dodávky vody. Američané také před příměřím Izrael přiměli, aby zrušil zákaz dodávat do pásma palivo, protože kromě Hamasu ho potřebují i nemocnice. Teď armáda na americkou žádost řídila dekonfliktní mechanismus na ochranu humanitárních pracovníků a koordinuje operace tak, aby se bombardování vyhnulo oblastem, kde jejich organizace působí. Rovněž rozdělila pásmo na sektory a denně, varuje Gas Anny, který hodlá bombardovat, aby mohli včas odejít. Bez Bidenových zásahu by situace v pásmu byla mnohem horší. Američané zpočátku Izraeli pouze radili, ale teď začínají být kategoričtější. Ministr zahraničí Antony Blinken premiéru Netanjahuovi v předvečer obnovení pozemní operace řekl, že Izrael nesmí pásmo Gazy zmenšit ani násilně přesídlit jeho obyvatele. A zdůraznil, že na jihu nesmí být tak vysoké civilní ztráty jako na severu. Netanjahu mu to údajně slíbil. Armáda na jihu plánuje více cílených útoků a méně plošného bombardování. Počet civilních obětí v Gaze nelze ověřit, protože čísla zveřejňuje výhradně vláda Hamasu. V úterý podle ní počet mrtvých překročil 16000. Zahraniční média však údaje Hamasu používají a čím budou vyšší, tím víc bude sílit americký i mezinárodní tlak, aby Izrael válku ukončil. Momentálně Američané požadují, aby Izrael vytvořil bezpečné zóny pro civilisty a nebombardoval hustě zalidněné oblasti ani nemocnice, čističky vody nebo elektrárny. Američané si také přejí, aby válka skončila už začátkem příštího roku. Armáda však počítá s delším časovým horizontem. Je otázka, kdy začnou americká přání kolidovat s operačními cíli armády. Čím více budou blížit americké volby, čím bude hledání kompromisu obtížnější.