Senát se poprvé zapojil do volby radních ČT a senátoři rozhodli, že jejich první šesticí radních budou novináři. Jefim Fištejn, Ivana Chmel, Denčevová, Barbora Procházková. Dále pak koordinátor festivalu finále Plzeň David Brabec, spisovatel Jiří Padevět a bývalý člen Rady ČRo Ivan Tesař. Nejprve ty dobré zprávy. Je jenom dobře, že se pravomoc obsazovat tzv. malé mediální rady rozředí o Senát. Vládní většinu už nebude tak svádět přes svoji majoritu v PS na sílu měnit kontrolní orgán ČT a ČRo k obrazu svému. Takové náběhy jsme viděli naposled za minulého kabinetu. Na druhou stranu si od změny zas tolik neslibujme. Rada ČT má mít nově 18 členů, Rada ČRo devět členů, ale Senátu připadne výběr vždy jen třetiny. Takže pokud vládní koalice poruší ve sněmovně dohody o zastoupení opozice, může stále celkem snadno během pár let své vlády dosáhnout většiny v radách. Uvidíme tedy, jak se nové počty potkají s realitou. Co je ale nyní asi důležitější, to je aktuální skladba nových rad. Ve volbě výrazně uspěli novináři, což autorovi tohoto komentáře samozřejmě sympatické. Nicméně otázka, zda rady nepotřebují i jiné než tvůrčí profese. O malých mediálních radách ve veřejném prostoru již dlouhá léta panuje přesvědčení, že jejich členové se mají vyjadřovat ke každému kroku ředitele či konkrétnímu možnému pochybení v té či oné relaci. Tak to ovšem není. Základní funkcí rady je kvalifikováni vybrat šéfy dvou obřích institucí, umět kontrolovat a pochopit dlouhodobé plány. Při pohledu na jeden sedmimiliardový a jeden dvoumiliardový rozpočet dál s dostatečným právním minimem, umět aplikovat regulace k různým otázkám, ať už jde o povinnosti vyplývající ze zákona a kodexu, statutu či dalších předpisů. Zásadní je mít i hlubší mediální a sociologické vzdělání nad úroveň běžné novinářské zkušenosti, aby rada vcelku mohla dohlížet na plnění úkolů veřejné služby a nezbytnou kvalifikaci si žádá i schvalování dlouhodobých plánů programového, technického a ekonomického rozvoje. Poslanci a nyní i senátoři však bohužel mají podobně jako široká veřejnost dojem, že cílem jejich volbě vybrat vážené figury z mediální profese. Pak se ale nemůžeme divit, že v radě není nikdo, kdo by dokázal přečíst rozpočet ČT a posoudit, zda to odpovídá deklarovaným dlouhodobým plánům. Co s tím? Realistická odpověď je v dohledné době asi nic. Zákonodárci se již na změnách Rath dost vyčerpaly a musí se nyní chystat na bitvu o koncesionářské poplatky a další urgentní směny. Nicméně do budoucna jsou tu dvě možnosti, o kterých se stále dokola debatuje. Jedna má inspiraci v Německu a přímo vyjmenovává významné společenské instituce, které mohou nominovat kandidáty. To pro Česko není vhodné, protože i významné organizace tu často nominují hrozné kandidáty. Mnohem lepší by tedy bylo stanovit pro rady minimální kvalifikační kritéria, například že v sestavě by vždy musel být alespoň jeden právník, vystudovaný odborník na média a také ekonom.