1. 9 měsíců roku 2003 byl Izrael ostře rozdělen mezi stoupence a odpůrce nejpravicovější vlády v dějinách země. Jejím hlavním zájmem bylo zrušit trestní stíhání premiéra Benjamina Netanjahua a jeho soudní proces kvůli podvodům a korupci. Vláda se proto rozhodla oslabit Nejvyšší soud reformou, která rozdělila Izraelce, její odpůrce, podle kterých by znamenala konec izraelské demokracie, požádali každý týden statisícové demonstrace a vláda reformu dodnes neprosadil a zhoršila se bezpečnostní situace a přibývalo palestinských teroristických útoků. Do října zahynulo 36 Izraelců a cizinců. Rostly životní náklady a inflace a sílila nespokojenost s vládou, která problémy neřešila. Pokazili se i vztahy se Spojenými státy. Občanský rozkol přesvědčil nepřátele Izraele v čele s Íránem, že židovský stát je na cestě k zániku, a rozhodli se udeřit. Masakr teroristického hnutí Hamas v jeho izraelských kibucech sedmého října byl obrovským selháním zpravodajských služeb, armády i vlády. Teroristé a kazaňští civilisté povraždili nejbrutálnějšími možnými způsoby na 1200 mužů, žen a dětí a 240 dalších odvlekli do Gazy jako rukojmí. Byl to nejhorší masakr Židů za jediný den. Od holokaustu následovala izraelská odvetná válka, která trvá dodnes. Armáda evakuovala obyvatele severní části pásma Gazy. Oblast vyčistila, ovládla velkou část města Gaza a postupuje i na jeho. Izrael už ztratil na 170 vojáků a podle Hamasu zahynulo přes 21000 bazénů, z toho podle Izraele asi 9000 teroristů včetně pachatelů masakru ze sedmého října a obětí špatně odpálených palestinských raket. Vojáci zlikvidovali i množství zbraní a infrastrukturu Hamasu i přes 1500 útočných tunelů pod nemocnicemi a dalšími civilními budovami. Během sedmidenního příměří proběhla výměna 105 rukojmích za 240 Palestinců vězněných v Izraeli. Hamas však dál zadržuje 129 mužů, žen a dětí a těla 20 dalších, kteří v zajetí zemřeli. Hnutí už ztratilo kontrolu nad částí pásma Gazy, přišlo o většinu raket a ostřeluje Izrael jen sporadicky. Útočí však dál má ještě asi 10000 ozbrojenců. Oba nejvyšší vojenští vůdci Jahjá Sinvár a Muhammad a jsou stále naživu a sílí mezinárodní výzvy k příměří kvůli humanitární krizi v Gaze. Izraelský cíl se však nemění. Hamas totálně zlikvidovat hlavní strůjce celého konfliktu, Írán, přiměl k útokům na Izrael i své spojence Hizballáh v Libanonu, ozbrojence v Sýrii a u té české povstalce v Jemenu. Největším problémem je Hizballáh. Izrael neochvějně podporují Spojené státy a pomáhají mu diplomaticky i vojensky. Za to ho přiměly k určitému zlepšení situace civilistů v Gaze, kteří tak mají humanitární koridory, pitnou vodu a dodávky potravin, léků, paliva a dalších potřeb. Dobrý rok neměla ani palestinská samospráva Mahmúda Abbáse. Aby Izrael potrestal za dlouhodobé podněcování terorismu, zastavil i část vyplácení výnosů z cel a daní, které pro ni vybírá. Samospráva tak přišla o důležitou část rozpočtu a státní zaměstnanci o své platy. Izraelská armáda celý rok prováděla bezpečnostní operace na západním břehu, které zahájila už v roce předchozím a zatýkalo hledané teroristy. Palestinci začali s pomocí Íránu a Hamasu zakládat ozbrojené skupiny a každá izraelská vojenská akce naráží na ozbrojený odpor. Izraelci do konce roku pozatýkali skoro 2600 teroristů, včetně 1300 členů Hamasu. Při ozbrojených střetech zabili na 300 Palestinců a zničily množství zbraní, zbrojních továren a skladů. Klid nebude ani v novém roce. Bude pokračovat válka v Gaze, izraelské operace na západním břehu. Izrael také bude chtít vyřešit neustálé ostřelování z Libanonu. Když to nepůjde diplomaticky, tak vojensky. Aby Hizballáh přestal ohrožovat obyvatele izraelského severu, musí se stáhnout od hranic až za libanonskou řeku lítání, kde má podle rezoluce OSN být už od roku 2006.