Už to vypadalo, že kauza ministryně obrany Jany Černochové, která vyzvala na státní svátek vystoupení s OSN, končí, ale ministryně řekla ne. Na síti x se znovu pustila do OSN. Tentokrát kritizovala organizaci za to, že její Radě pro lidská práva předseda Írán opět předvedla své stylistické schopnosti, když se rozohní nad svým mobilem a láteřila, že na chartě OSN se musí rozpouštět inkoust. Jenže jako vždy netušila, o čem mluví. Již nepředsedá významné Radě OSN pro lidská práva, ale i jedné dvoudenní akci. Jakkoliv jsou mechanismy v OSN českým politikům často neznáme a lze to pochopit. Zrovna u zmíněné rady by Černochová mohla vědět, kdo jí předsedá. Je to totiž Česko. Možná si ještě někdo vzpomene, za co všechno právem někdejší opozice kritizovala vládu Andreje Babiše. Co výrok zcela nesrozumitelného premiéra, to mezinárodní ostuda. Někteří europoslanci pro něj byli vlastizrádci, jiní pomatení. Mnozí jeho ministři nedosahovaly potřebných kvalit, říkali nesmysly. A tak se ministerská ekipa točila jak na orloji. Teď je to jiný. Předseda vlády. Petr Fiala se inzeroval ještě v předvolební kampani jako premiér, za kterého se nemusíme stydět, a stabilitu dosvědčuje i tím, že odmítá kohokoliv ze slabých ministrů vyhodit. Jak je ale rozdíl ve zmatených výrocích Babišovi party a Jany Černochové? Její zápal pro podporu Ukrajiny či Izraele je jistě chvályhodný, ale ministrování silového postup vyžaduje také zvládnutí řemesla. A to jde Černochové příšerně. Náčelník generálního štábu kvůli ní chtěl rezignovat. Ministryně nedokáže v angličtině reprezentovat Česko. Tím pádem si nedokáže přečíst v jiném jazyku než v češtině dostatek podkladových materiálů, a tak jí zbývá jen Twitter, nyní sítě x. Kdo si myslí, že jí rozhodný postoj proti neakceschopné OSN je vlastně sympatický, tak ať si uvědomí, kolik zbytečné a podřadné práce přidělává českým diplomatům ve světě. Její výrok obletěl svět. Všude se ptají, co je na tom pravdy a naši diplomaté musí nějak diplomaticky vysvětlovat, že jde jen o jednu ministryni, co rychleji mluví, než myslí. Kritika neakceschopnosti OSN je tu od jejího vzniku. Aktuální konflikty bohužel velmi dobře ukazují, že zcela na místě, ale musí se umět. Může se pohybovat od umírněné snahy o reformu po ostré výpady jako například když kdysi někdejší americký velvyslanec v OSN John Bolton prohlásil, že by ústředí organizace mohlo mít o 10 pater méně a nic by se nestal. Ale není možné OSN jen bláboly bez ladu a skladu. Po dalším rozpatlávání kauzy Černochovou, která do čela Rady OSN pro lidská práva místo Česka dosadila Írán. To už začíná být dost nesnesitelné. Ministerstvo zahraničí, kvůli níž musel připravit i informační brožurku. Co je vlastně OSN a k čemu slouží? Vláda oficiálně bojující proti dezinformacím a slibující rozvoj strategické komunikace tak nyní zjevně řeší především jednu upovídanou paní ve svém středu. A to je velmi slabý výkon za peníze daňových poplatníků.