Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Z podhodnocených pracovníků zbytečnými lidmi. Vláda kuchařkám, uklízečkám nebo školníkům vzkazuje – jste neviditelní

Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Z podhodnocených pracovníků zbytečnými lidmi. Vláda kuchařkám, uklízečkám nebo školníkům vzkazuje – jste neviditelní
Školní jídelna

Plus

Nekonečná vládní snaha přivést do státního rozpočtu alespoň nějaké peníze začíná v posledních týdnech působit už jen absurdně. Místo toho, aby se vláda pokusila přiblížit běžným demokratickým zemím úrovní zdanění, aby myslela i na příjmovou, nejen výdajovou stránku rozpočtu, chaoticky hledá, kde koho nebo co škrtnout, nebo jak ohnout předvolební sliby.
Apolena Rychlíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nekonečná vládní snaha přivést do státního rozpočtu alespoň nějaké peníze začíná v posledních týdnech působit už jen absurdně. Místo toho, aby se vláda pokusila přiblížit běžným demokratickým zemím úrovní zdanění, aby myslela i na příjmovou, nejen výdajovou stránku rozpočtu. Chaoticky hledá kde koho nebo co škrtnout nebo jak ohnout své předvolební sliby. Dobře to ilustruje situace ve školství. Premiér sice mluví o tom, že má být Česko centrem vzdělanosti. Jeho pravá ruka Zbyněk Stanjura však hnutí všechna ministerstva šetřit. Ve školství se mělo původně škrtat celých 30 miliard. Nakonec si resort polepší, avšak jen o trochu o čtyři miliardy. To znamená, že původní sliby na zvyšování platů pedagogům a pedagožka na úroveň 130 % průměrné hrubé mzdy, zůstanu naplněny. Reálně budou pedagogové brát příští rok asi 113 % této mzdy a nepedagogičtí pracovníci, jako jsou vychovatelé nebo školní asistenti, nedostanou oproti slibům v původním, ne přepsaném vládním prohlášení přidáno nic. Ba co hůř, některým hrozí dokonce ztráta pracovního místa. Kdo se někdy díval na nástupní i dlouhodobé platy školníků, kuchařek nebo uklízeček, musel si položit otázku, jak lze za takovou mzdu vůbec vyžít, či dokonce jestli má práce z takto malé peníze smysl. Pracovníci a pracovnice školních jídelen berou podle tabulek 123 korun na hodinu, to je necelých 20000 měsíčně. A to za práci, bez které se jednoduše naše děti neobejdou a na které jsme i my závislí. Ředitelé škol uvádí, že sehnat lidi právě na tyto pozice je náročné a že také je musí doplácet. Tak nízká mzda v dnešní době nestačí. Školy tak tento typ potřebných lidí dotují často třeba z odměn pedagogů a pedagožek nebo z neobsazených míst. Nedůstojné čachrování s penězi na vzdělávání ukazuje, jak málo vláda zvládat dodržovat i své vlastní proklamace a sliby. To je však jen jedna stránka věci. Tou druhou je symbolický vzkaz lidem, kteří ve školství pracují. A ten je poměrně jasný jste pro nás neviditelní, zvláště ti, kteří patří k těm nejvíce zranitelným, těm nejvíce podhodnoceným, přesto však zásadně potřebným. Těžko si představit, že by právě tito lidé vstoupili do stávky, přestaly vařit, uklízet, starat se ve školách o finance a hospodářství. Pokud by to totiž udělali, nastal by okamžitý kolaps. Na druhou stranu vzhledem ke způsobu, jakým ministerstvo školství a potažmo i celá Fialova vláda k těmto lidem přistupuje, by se nějaké té stávce nebo minimálně stávkové pohotovosti nedalo divit. Třeba by si politické elity konečně uvědomili, jak těžkou a jak důležitou pozici všechny ty kuchařky, hospodářky, uklízečky nebo školníci mají.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají