Když se druhý únorový týden projednávalo ve sněmovně manželství pro všechny, byla to další smutná připomínka roztříštěnosti vládní pětikoalice. Nebylo to poprvé ani naposled, kdy se jednotlivé strany přely mezi sebou v otázkách lidských práv. Něco podobného bylo opakovaně vidět Istanbulské úmluvy, kterou senátoři nakonec smetli ze stolu. Po letech nehorázné a lživé kampaně stran ultrakonzervativních spolků, jejich podporovatelů. A další třaskavé téma pro vládní koalici jsou povinné sterilizace, kastrace trans lidí, které si Česko hýčká jako jedna z mála zemí v Evropě. Politické debaty na tato témata jsou vždy náročné. Neobejdou se totiž bez demagogií, polopravd a velmi často v nich zaznívají zraňující a urážlivé věci. Především rovné manželství se často stává terčem nevkus těch poznámek, které naši veřejní činitelé a činitelky pronáší, jakoby o nic nešlo. Kolikrát jsme už například slyšeli, že manželství pro všechny jen prvním krokem k legitimizaci pedofilie. Jak často zaznělo, že rovné sňatky jsou útokem na tradiční rodinu, že děti vyrůstající v duhových rodinách budou trpět, že tento institut vlastně nikdo nechce. A to jsou ještě ty slušnější z výmluv, které zákonodárci používají. Stejně jako u jiných témat, které se nějak dotýkají lidských práv. I tady je ale politická třída konzervativnější než společnost. Češi a Češky dlouhodobě deklarují, že manželství pro všechny podporují. Prostě už několik let vyslovuje více než 60 % obyvatelstva. 91 % obyvatel si pak myslí, že schválení rovný sňatku jejich život nějak neovlivní, nebo ho dokonce změní k lepšímu. Zajímavé také je, že vládu přijetí rovný sňatků vyzývá čím dál tím víc organizací. Přesto to však v koalici dře. Podobně je to s tématem úřední změny pohlaví. Ta u nás není možná bez kastrace a Česko jednou z posledních evropských zemí, kde to legislativa neumožňuje. Premiéra Petra Fialu i proto vyzvalo více než 20 organizací, aby se zasadil o upuštění od této represivní a invazivní podmínky pro změnu pohlaví. Novelizovaný zákon, který by teda vzhledem pomohl, přitom, je připravený na ministerstvu spravedlnosti. Ke změně pohlaví v dokladech by dle něj mohlo stačit lékařské potvrzení o poruše pohlavní identity. Vládní politici za ne aktivitu čelí už několik let kritice lidskoprávních mezinárodních organizací, naposledy o členů OSN při loňském přezkumu lidských práv. Přesto však i v tomto tématu Fialova vláda nečinná nebo v lepším případě roztříštěná mezi liberálnější Piráty a stan a konzervativní ODS a lidovce. Někde mezi pak stojí TOP 09. Tam i řada politiků a političek nahlas mluví o kulturních válkách vyvolávaných údajnými menšinami, se nachází široká oblast nerovností a pociťovaných nespravedlností. Ty pak mají přímý vliv na to, jak se různým lidem u nás žije. To, že vláda není schopná určitým skupinám zajistit rovná práva, není jen ostuda. Je to rána komplikace, která si vybírá daň v oblasti rodičovských i jiných práv, v oblasti duševního zdraví, v kvalitě života i v tom, jak přijímaní se tyto lidé cítí naší společností. Lidská práva přece buď jsou pro všechny stejně dostupná, anebo nejsou vůbec.