Zítra bude polojasno až jasno, zpočátku místy oblačno. Nejvyšší denní teploty 13 až 17 stupňů, na horách bude většinou kolem devíti stupňů. Tolik zprávy v 17 hodin. A teď už naplno jsou. Začíná pořad Natural.

Karel Čapek napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok v roce 1929, a když popisoval své zážitky s tvorbou zahrady, určitě netušil, jaký zahrádkářský a zahradnický boom se strhne bezmála o 100 let později. Rok 23 se stal totiž rokem eko zahradu. Pěstujeme zeleninu i ovoce bez chemie, kupujeme ty jo sazenice, sázíme, ryjeme a šlechtí med, pokud možno v ekologickém režimu. Víme ale, jak má vlastně správně vypadat bio zahrádka. Tušíme, jaký je rozdíl mezi živou a přírodní zahradou, jak vlastně vznikly a kdo byl první jako zahradník. Je pěstování v hydroponii ekologické, nebo spíš ekonomické a jak budou vypadat ekologické zahrady v budoucnu? O tom všem bude dnešní Natural přínosný. Poslech vám přeje Markéta Ševčíková. Na tu tak milí posluchači, my se nacházíme v lokalitě u hřiště u Brna a naším průvodcem zde bude biolog a ekolog Mojmír Vlašín. Dobrý den. Dobrý den, pane Mojmírem. My jsme se tady dnes sešli proto, abychom si ukázali, jak vypadá skutečná živá zahrada. Ale měli bychom začít tím, co jsem zmiňovala v úvodu. Karel Čapek napsal Zahradníkův rok v bezmála před 100 lety, v roce 1929. Tehdy byla jeho kniha velmi populární. A když bychom to srovnali s tím, o čem si dnes budeme povídat. Jakou zahradu měl tehdy Karel Čapek na mysli? Byla to ta živá, krásná, zdravá zahrada, nebo spíš zahrada okrasná?

Tak jak jsem já četl, už je taky pár let toto jeho knížku, tak myslím si, že to byla především zahrada okrasná, i když i tam určitě pěstoval nějaké užitečné věci, minimálně léčivé byliny a koření. Ale hlavně ta zahrada tehdy vlastně jako všechny zahrady u domu byla přírodní zahradou v tom smyslu, jak to dneska chápeme. To znamená, že za mne používali pesticidy ani umělá hnojiva. Ale to nebylo z nějaké uvědomělosti a druhá čistě proto, že tehdy prostě nic takového nebylo.