Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich neobešli. V létě ochlazují a zvlhčují rozpálené ulice, čistí vzduch a poskytují stín. V zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu. Současné stromy ve městech ale mají velmi těžký život. V zimě musí vydržet zasolování komunikací a chodníků, v létě vedro bez pravidelné zálivky, minimum prostoru pro kořenový systém, nemluvě o exhalacích prachu a hluku z dopravy. Existuje čím dál méně stromů, které ve městech dokáží přežít a dorůst do dospělosti. Hrozí, že stromy z našich měst postupně zmizí. Které druhy dokáží těžké městské podmínky zvládnout i dnes? A jak se liší přístup k městské zeleni v našich velkoměstech a v zahraničí? Všechna tato témata otevřela nedávná konference brněnské ekologické nadace partnerství. A prozkoumáme je i v dnešní. Na to že přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

Na tu.

Tak milí posluchači, my vás zdravíme tentokrát z Brna, kde začínáme naši pouť za stromy ve městech. A naším prvním z průvodců tady v Brně bude Martin Anders nadace partnerství. Dobrý den. Dobrý den. Vy jste, pane Martine, pořádali dokonce speciální konferenci na podzim, která se týkala toho, jak se stromům ve městě vlastně žije. A ono to asi pro ně není úplně jednoduché, obzvláště ne v posledních letech. Přesně tak. Stromy ve městě žijí ve velmi složitém prostředí. Častokrát ten kořenový systém je velmi omezený, protože samozřejmě v ulicích máme různé podzemní sítě, základy budov apod., takže ty stromy byl skutečně žijí v úplně jiném prostředí, než kdyby byli na volném prostranství, kde ten rozvoj kořenového systému nic nebude omezovat. Zároveň jsou omezovány i v té nadzemní části. Častokrát je potřebujeme stříhat, řezat tak, aby bylo vidět z budov ven, aby byly vidět různé značky, aby projeli někde nějaká nákladní auta apod.. Takže ty stromy skutečně to ve městě mají velmi těžké. Zároveň je tam potřebujeme, protože v těch vlnách veder a horka potřebujeme to město stínit a chladit a v tomto případě se tím pádem musíme zabývat tím, jak stromů vlastně v tom městě trošku tu situaci zlepšit tak, aby skutečně měli šanci v tom v uvozovkách nepřátelském prostředí nějakým způsobem prosperovat. Dají se vůbec, dnes do velkoměst dostat v nějaké velké stromy? Právě do těch nejrizikovějších míst, protože strom musí mít nějaký prostor. A vy jste říkal, že vlastně už narážíme na konečnou kapacitu. Ono se sice vždycky, když se dělají rekonstrukce nějakých ulic, tam nějaké stromy dávají, ale často to vypadá spíš jako takové keře na kmínku. Tak dají se stromy ještě vůbec současnosti implantovat do měst do těch nejrizikovějších?