Čím se liší stárnutí lidí a zvířat? A existuje gen dlouhověkosti? Co dokáže juvenilní hormon u včel a díky čemu sloni nedostanou rakovinu? A jakou skutečně prověřenou vědeckou metodou bychom si my lidé mohli prodloužit mládí. O tom všem bude dnešní velikonoční vydání pořadu Leonardo +, tentokrát zaměřené na zázrak dlouhověkosti a věčného mládí v říši lidí i zvířat. Dnes s biologem a genetikem prof. Jaroslavem Petrem a navštívíme také gynekologa prof. Pavla Caldu. Od mikrofonu vám krásný sváteční den přeje Markéta Ševčíková. Leonardo. Plus.

My jsme zcela netradičně s panem prof. Petrem usedli venku. Sedíme teď uprostřed přírody, byť jsme zároveň uprostřed kampusu v Praze na Suchdole. Ale naše téma vlastně i s tím, kde se nacházíme, souvisí, protože se budeme bavit o reorganizaci, omlazování a o tom, jak vlastně docílit, dá-li se to vůbec v říši živočichů a možná i rostlin nějaké dlouhověkosti a toho, abychom byli tím, co popsal Karel Čapek velmi trefně ve svém románu věcmi krok. Je to ta pane profesore, já si řekneme, že jsme na území České zemědělské univerzity a my se budeme bavit tedy o tom, jak to je s tím stárnutím, jak je to s mládím, jestli si ho můžeme nějakým způsobem prodloužit.

A řekněme si, že tedy ty Velikonoce jsou takoví spojeny se zvyky, které mají s tím omlazením. Však ona ta pomlázka, to je vlastně po mladí ti, že jo. To znamená, když ti hoši ty děvčata vyšlehali tím čerstvě narostlým proutím, tak se věřilo, že síla z toho proutí přejde těm děvčatům do těla. Oni skutečně budou celý rok zdravé, silné, prostě budou k světu. Takže podívejme se, jestli kromě toho proutí té pomlázky věda nenabízí něco fundamentálnějšího, co bych nám prodloužilo život. Jinak absolutní světový rekord v délce života je 122 roků, pět měsíců a 14 dnů. Té paní Talmanová z Francie, která se tohoto úžasného věku dožila v roce 1997. A řekněme si, že je skutečně výjimkou, protože kromě ní nemáme zdokumentovaný jiný lidský život, který by byl delší než 120 roků. Ale ve srovnání třeba s říší zvířat, když se podíváme, tak na jedné straně skutečně je to život med tuzemský. I těch našich průměrných, dejme tomu 70 80 roků, tak je úctyhodný. Když se podíváme na takové Horejska, tak ten od narození po hrob to má za 14 měsíců. To znamená, zažije si ten tu výměnu těch čtyř ročních období jednou a tím hasne. Ale na druhé straně máme živočichy, kteří žijí podstatně podstatně déle. Takže třeba taková velryba grónská určitě žije přes 200 roků. A žralok grónský žije asi 400 roků, takže to je taky úžasný věk. A přitom to není zdaleka živočich s nejdelší velkou prohru, nebo objektivně zjištěno Koudelkou života. Protože nedaleko Islandu britští vědci vylovili mlže čem, lidově škeble, že jo mořskou, která silně Arnika islandská. A v té době bylo tomu mlží 507 let a on uhynul právě při zjišťování stáří. Takže kdoví, jak dlouho by tady ještě byl. Jenom pro představu v té době tedy, což bylo začátkem toho 21. století, tak vlastně bylo jasné, že tento mlž se zrodil v dobách, kdy v Čechách vládla Ladislav jagelonský, kdy Leonarda da Vinciho maloval své obrazy. A Kryštof Kolumbus jezdil opakovaně do nového světa, aniž by věděl, že objevil nový světadíl, že ano, protože bys takže v Indii. Takže celou tu dobu vlastně ta arktická islandská tady žila. Takže co některé živočichy před určí k tomu, že jsou takto dlouho věcí?