Laboratoř

Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště těch pro čich

Laboratoř

Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště těch pro čich
Mravenec rodu Acromyrmex

Plus

Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Proč se někteří mravenci staly parazity? Co víme a nevíme o původu sociálního chování u včel a jak přezimuje hmyz, který ničí škůdce na polích. To je náplní dnešního pořadu vědců a herců. U jeho poslechu vás vítají Martina Mašková. Laboratoř.

  • A bude-li řeč o hmyzu, tak je logické, že mým vědeckými hosty jsou dnes entomologové Jan Šobotník.

  • Dobrý den. A Petr Šípek. Dobrý den. A vítám také naši kolegyni z herecké branže Janu Janěkovou. Dobrý den. Někteří mravenci se v evoluci stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co získají jiní mravenci a živí se listy, které jim v podzemní hnízdech pomáhají rozkládat houby. Skupina vědců ze Severní i Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumala změny, které s tím souvisejí, a přišli mimo jiné na to, že parazitičtí mravenci přišli o řadu genů třeba jen proto, že méně využívají čich. Přestala se u nich výkvět kasta dělníků a dělnic a zjednodušilo se jim ústní ústrojí. A stalo se to z pohledu evoluce poměrně nedávno, asi tak před dvěma a půl miliony let. Tito mravenci jsou pro mě zajímavý. Já je nechám představitelem Šobotník m jsou to mravenci, kteří jsou jaksi žijí sociálně parazitickým způsobem života u svých nejbližších příbuzných. Část populace stejného druhu začne parazitovat na jiných koloniích vlastního druhu, aby nemuseli pracovat, že o všechno jim tam donesou. Jsou si velmi blízcí. To znamená, potom i ty chemické mimikry, na kterých to všechno záleží vlastně, jsou relativně jednoduché. No a následně se oddělí dva nové druhy. Jeden, který tedy pracuje a v potu tváře dobývá chléb, zatímco druhý, který už jenom, konzumuje jaksi plody vytvořené tím blízce příbuzným druhem.

Více z pořadu