Laboratoř
Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště těch pro čich
Laboratoř
Plus
Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.
Martina Mašková
Přepis epizody
-
Proč se někteří mravenci staly parazity? Co víme a nevíme o původu sociálního chování u včel a jak přezimuje hmyz, který ničí škůdce na polích. To je náplní dnešního pořadu vědců a herců. U jeho poslechu vás vítají Martina Mašková. Laboratoř.
-
A bude-li řeč o hmyzu, tak je logické, že mým vědeckými hosty jsou dnes entomologové Jan Šobotník.
-
Dobrý den. A Petr Šípek. Dobrý den. A vítám také naši kolegyni z herecké branže Janu Janěkovou. Dobrý den. Někteří mravenci se v evoluci stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co získají jiní mravenci a živí se listy, které jim v podzemní hnízdech pomáhají rozkládat houby. Skupina vědců ze Severní i Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumala změny, které s tím souvisejí, a přišli mimo jiné na to, že parazitičtí mravenci přišli o řadu genů třeba jen proto, že méně využívají čich. Přestala se u nich výkvět kasta dělníků a dělnic a zjednodušilo se jim ústní ústrojí. A stalo se to z pohledu evoluce poměrně nedávno, asi tak před dvěma a půl miliony let. Tito mravenci jsou pro mě zajímavý. Já je nechám představitelem Šobotník m jsou to mravenci, kteří jsou jaksi žijí sociálně parazitickým způsobem života u svých nejbližších příbuzných. Část populace stejného druhu začne parazitovat na jiných koloniích vlastního druhu, aby nemuseli pracovat, že o všechno jim tam donesou. Jsou si velmi blízcí. To znamená, potom i ty chemické mimikry, na kterých to všechno záleží vlastně, jsou relativně jednoduché. No a následně se oddělí dva nové druhy. Jeden, který tedy pracuje a v potu tváře dobývá chléb, zatímco druhý, který už jenom, konzumuje jaksi plody vytvořené tím blízce příbuzným druhem.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Je možné, že Homo erectus vymřel později? Vědci zvažují jeho příbuznost s denisovany
Laboratoř
-
Kolik už jste dnes spolkli pavouků?
Encyklopedie Radiožurnálu
-
Termiti zásadně ovlivňují život za Zemi, v tom nemají konkurenci, tvrdí biolog
Host Lucie Výborné
-
Objevte jednu z nejúspěšnějších skupin hmyzu. Mravence potkáte skoro všude na světě
Klub Rádia Junior
-
Rybí katastrofa. Pesticidy, které hubí včely, můžou zasáhnout i vodní svět
On Air
-
Na Šebeni se mravencům líbí, proto tu mají i mravenčí stezku
Česko – země neznámá
-
Radioporadna
-
David Storch: Hmyzu ubývá, ale ne všude. Žijeme v době prudkých změn
Jak to vidí...
-
Mravenci si od mšic berou sladkou šťávu, za to se o ně starají. Jsou také ochrankou motýlů modrásků
Máme rádi zvířata