Pane Malý, vy máte za sebou návštěvu našich krajanů v zámoří. Jako biskupský delegát jste totiž pověřen péčí o české katolíky v zahraničí. Jaké dojmy jste si přivezl ze Chicaga a Toronta?

Teď je tři roky jsem nemohl cestovat, protože byl COVID, že ano. Ta opatření má velmi přísná. Jeden čas vůbec jako neexistovalo spojení mezi Spojenými státy a Evropou, tak jsem se tam vypravil do Chicaga a do Toronta je v Chicagu byl jsem byl proto, že tam bylo biřmování 14 mladých lidí je přijal svátost biřmování. Potom jsem se přesunul do Toronta, kde jsem uváděl nového českého kněze. Byla to setkání velmi srdečná. Byl jsem rád, že přece jako ještě dost těch Čechů tam mluví česky. Ale samozřejmě ta mladší generace, to už jako je slabší, protože mnozí ti mladí už jsou velmi integrováni do tamní společnosti. Jenom chci říci, že v Chicagu to byla pro mě novinka, kterou jsem se dozvěděl mezi světovými válkami. Představte si, žilo 450000 Čechů a Slováků a bylo tam 12 katolických českých kostelů a devět slovenských katolických kostelů. Takže a dnes znovu jasně. Tam jenom jeden. Samozřejmě. Ale byl jsem rád, že tamní duchovní správce mě provedl trošku Chicagem a že jsem teda některé ty chrámy, které dneska už jsou především pro mexické katolíky, navštívil tak, že jej někteří ještě si tam tedy pamatovali, že jo, že tam kdysi tedy byl, že český kostel. Tak to bylo takové pěkné setkání. A v Chicagu jsem zažil tzv. moravský den, oni tam každý rok slaví tedy tzv. moravských divizí. Oblečou se do krojů, tancuje se, hraje muzika, byla tam jedna kapela z jižní Moravy, takže to bylo velmi srdečné. Tak se člověk najednou ocitl jako na jižní Moravě, i když byl v dalekém Chicagu. Samozřejmě to je organizováno nejen tedy tou katolickou misii, ale také Sokolem a dalšími tedy ještě organizacemi, které tam oni Češi mají. V tom Torontu mě zaujalo především to, a to už jsem změnil kdysi, že představte si, tam žije skoro stovka různých národů, národností, lidí různé pleti a není tam jako žádné napětí. Tam když jedete v Torontu metrem, tak vidíte tedy barvu pleti různou a ty lidi, jako jsou vedle sebe, baví se a naprostý takový klid, tak to znova jsem teda docela tak intenzivně prožíval. Také jsem byl tzv. Masaryka. Ta ono je, což je město velmi blízko Toronta, kde je tam také pomníky, který je věnován zakladatelů našeho státu Masarykovi, Štefánikovy. Tam jsem také tedy kde sloužil bohoslužbu. A v Torontu jsem tedy uváděl nového českého kněze do služby.

Zajímají se, pane Malý, krajané lidi?