Hovory

Kojenecké ústavy dětem prokazatelně škodí. U nás je ale stále máme, připomíná psychoterapeutka Winnette

Hovory

Plus

Ředitelka Institutu rodinné péče Natama a psychoterapeutka Petra Winnette se už léta snaží o zrušení kojeneckých ústavů v Česku. Zákon by už tady byl, jeho účinnost je ale odložena až do února 2025. „Většina zahraničních vyspělých států už ukončila činnost kojeneckých ústavů,“ říká s tím, že tam tato diskuse probíhala už v 70. a 80. letech minulého století.
Tatiana Čabáková

11. ledna 2024, 22:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Psychoterapeutka Petra Vinnetou založila před 20 a tím i rok my institut rodinné péče na téma. Jeho úlohou je vzdělávat s tunou a adoptivních rodičů a poskytovat terapeutickou podporu opuštěným dětem, které přišly do nové rodiny. Petra vynést je a je významnou lobbistkou za zrušení kojeneckých ústavů, protože ČR je posledním státem v EU, kde jich ještě máme. Je zapojená do vědeckého výzkumu, který sleduje jako ovlivňuje vývoj opuštěných dětí. Fakt knih stát hned po narození umístit do ústavu ani k pěstounka. Od mikrofonu Hovorou vás zdraví Tatiana Čabáková.
Petra vítají v hovorech. Dobrý den. Vy k nám tam vzdělávat zájemce, který by se chce lístek bez tun mé anebo adoptivními rodiči. V čem vlastně spočívá? Tak. A příprava těch to lidí na tuto roli, kterou chci? Násep a Zubr ať.
Já bych možná začal trošičku z jiného konce. Vlastně na téma vznikla jako odborná organizace a naším hlavním jakoby klientem je vlastně dítě, které buď opuštěné nebo zažilo různá traumata a typicky potřebuje pomoc a velmi často potřebuje náhradní rodiny. A tyto děti se nevyvíjí stejně jako zdravé milované dítě, které žije šťastně s maminkou nebo s tatínkem. Oni mají v tom vývoji řadu a diverzitu, oni zažívají spoustu zkušeností, které zdravému vývoji odporují. A tady jsme u toho, proč zájemci o pěstounskou péči anebo osvojení se potřebují vzdělávat? Protože to znamená, že se musí naučit něco, co za tím třeba nevědí. To, co vlastně běžný člověk nejvíc. Potřebuje se naučit o něco víc, aby ji potom, až budou o takové dítě pečovat, aby mu lépe rozuměli, aby chápali třeba některé jeho problémy, aby uměli vyhledat pomoc. A to je takovým hlavním cílem vlastně toho vzdělávacího programu.