Hovory

Člověk by po sobě měl zanechat nějakou vzpomínku. Když vidím zanedbaný hřbitov, cítím to jako neúctu vůči mrtvým, říká historik Roháček

Hovory

Člověk by po sobě měl zanechat nějakou vzpomínku. Když vidím zanedbaný hřbitov, cítím to jako neúctu vůči mrtvým, říká historik Roháček
Jiří Roháček, historik

Plus

Historik Jiří Roháček dlouhé tři roky mapoval na území dnešní České republiky všechny středověké náhrobky a jen málokdo toho ví o místech posledního odpočinku tolik, jako právě on.
Naděžda Hávová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Co jste vy? Byli jsme i my a co jsme my? Budete i vy? Tak přesně tento nápis stojí nad branou hřbitova malé jihočeské obce Heřmaň. A jako holce mi to vrtalo hlavou. Dneska už mám jasno. Hřbitovy jsou poslední připomínkou lidských osudů a historie místa. Jsou to místa kolektivní paměti společnosti. Čím nás tak fascinují a proč stojí za to na ně pravidelně chodit, i když tam třeba zrovna nemáme blízké? I na to se zeptám ze studia ČRo Plus zdraví Naděžda Hávová.

  • A naším hostem je dnes šéf centra a epigrafiky Jícha. Se půlka reálných studií u.

  • Stavu dějin umění Akademie věd Jiří Roháček. Vítejte u nás. Dobrý den. Dobrý den. Pane docente, nepletu se, když řeknu, že hřbitov je místo, kde se protíná minulost se současností.

Více z pořadu