Host Lucie Výborné

Dejvické divadlo slaví 30 let. „Občas mám pocit, že mě odtamtud ponesou nohama napřed,“ směje se zakladatelka

Host Lucie Výborné

Eva Měřičková, dramaturgyně Dejvického divadla

Radiožurnál

Před 30 lety založila Eva Kejkrtová Měřičková Dejvické divadlo. 27 let ho i řídila. „Kvůli penězům to dělá málokdo, hodnota té práce je někde jinde. Ráno se probudíte a máte pocit, že děláte něco, co má smysl,“ popisuje svou práci. Původně vedl divadlo Jan Borna, v roce 1996 převzal pozici uměleckého šéfa Miroslav Krobot. Teď divadlo vede Martin Myšička. Jak se utvořil známý herecký soubor? A komu se říká Pažout a Horáček? Poslechněte si celý rozhovor.
Lucie Výborná

12. října 2022, 11:27

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Posloucháte podcast pořadu Host Lucie Výborné před.
30 lety založila Dejvické divadlo Eva Kejkrtová. Měřičková se 20 let ředitelka, nyní ještě stále aktivní v Dejvickém divadle. Jsem moc ráda, že jste tady. Vítám vás. Dobrý den. Dobrý den. Rok 1992, profesní začátky pro mnohé z nás. Vy jste mohla v té době klidně řídit kulturní dům i nadále. Ale proč jste potřebovala divadlo?
Tak byl to můj sen vlastně od školy, protože řekla bych, že to je asi sen každého absolventa produkce, který chce dělat divadlo, tak se říká, že by chtěl mít svoje vlastní. No a když jsem se stala v roce 90 ředitelkou právě toho kulturního domu, tak díky shodou okolností se stalo, že byl ukončen provoz klubu na apetence, což byl slavný folkový, potom už rockový klub. A právě ten kulturní dům měl ještě jeden prostor, který byl nevyužívaný. Byl to sklad, ale předtím to byla před válkou tělocvična Orla a tento prostor čekal na nějaké zušlechtění. A samozřejmě v těch 90. letech nebyly moc prostředky na to, aby se něco zušlechťovalo a aby divadla vznikala. Spíš se divadla zavírala, protože ten svět okolo byl mnohem lepší divadlo než než to, co se odehrávalo třeba na jevištích. Ale právě díky tomu, že jsme přišli o tu peřinku, tak Praha šest byla tenkrát nakloněna tomu, že pomůže vybudovat nějaký náhradní prostor. No a protože to bylo v obytném domě, tak se tam nedal udělat hudební klub. A tady mi svitla taková naděje, že by třeba ten můj sen se mohl splnit a že by tam mohlo být divadlo.