Archiv Plus
Komunisté měli strach z narušení průběhu pohřbu Gottwalda, poslední rozloučení s Palachem bylo protestem proti režimu
Archiv Plus
Plus
Je to pozoruhodné, ale v české kotlině často mívala poslední rozloučení se známými osobnostmi a státníky ještě jiný smysl než vzdát poctu zemřelému. Pohřeb byl často vnímán jako součást politické hry, protest nebo jako vyjádření sounáležitosti k národu. Připomeňme v této souvislosti 1. říjen 1938, kdy byly v Litoměřicích urychleně exhumovány ostatky Karla Hynka Máchy, jen pár hodin před příchodem německé armády.
Bronislava Janečková
Přepis epizody
-
Na druhý listopad každého roku připadá památka zesnulých, čili lidově Dušičky. Hřbitovy rozzáří plamínky svíček, které zapalujeme jako spojení mezi životem a smrtí a vzpomínáme také dnešní archiv. Plus bude ve znamení těchto vzpomínek. Komentované zvukové záznamy, které se pojí s pohřby významných českých osobností, pro vás připravila Bronislava Janečková. Archiv.
-
Naši předkové si na pohřbech dávali opravdu záležet. Poslední rozloučení bez hudby a smutečního průvodu bylo těžko představitelné. Jedním z nejstarších dochovaných záznamů je pohřeb hudebního skladatele a houslisty Josefa Suka, který se konal třetího června 1935 v Křečovicích. Byla to událost, na kterou se připravovalo široké okolí a mnoho místních osobností, si pečlivě sepisovali. Své proslovy však také zabraly skoro hodinu a řečníků se nad rakví zesnulého vystřídalo celkem osm. Za všechny si poslechněte proslov zástupce župy sokolské.
-
Jménem sokolské župy Blanické. Loučím se s mistrem Josefem Sukem. Velikými to velké ovace, vítr o umění a štědrý dar tomu a novými daty. Vyplývá to z vás napadne Ukrajinu, stravu národů a které vlasti a v Libyi. Podle mých představ. Tak rozsvítit. Kroky, který měl být pro každého, měli vrátit i pro nás lidí z řad nového králů by pro nás rytířem nové, jakoby i pro nás rytíře ducha a práce, jaká je. Jak dělala operaci i pro nás, vidí kaplani.