Zvídavec Evy Sinkovičové

Voda z přírody mizí. Jak ji tam udržet?

Zvídavec Evy Sinkovičové

Voda z přírody mizí. Jak ji tam udržet?
Mokřad Rybníky v Hrachovci na Valaškomeziříčsku

Rádio Junior

Proč jsou důležité mokřady? A dá se vytvořit nějaký mokřad uměle, třeba ve škole? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.
Eva Sinkovičová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Zvídavé Simkovičové.

  • Ahoj, všichni zvědavci, máme tu další zvědavé okénko. Tak šup sem s novou zajímavostí. Od roku 1993 se 22. března po celém světě slaví světový den vody. Tento den si má připomínat důležitost vody pro celou naši planetu, a taky by se během něj měla otevírat témata, která s vodou souvisí a nejsou tak úplně příjemná. Třeba špatný přístup k vodě, klimatické změny, znečišťování vodních zdrojů atd.. Jedním z hlavních problémů je také nedostatek pitné vody. To zatím v ČR řešit nemusíme. I tak bychom ale měli chránit vodní zdroje. Voda ale není důležitá jen pro nás lidi, ale i pro krajinu. A bohužel vody v posledních desetiletích krajině ubývá. Průměrná roční teplota se v ČR zvýšila o dva stupně. Určitě jste si všimli, že je i méně srážek a zvyšuje se i odpařování vody z krajiny. Suchem trpí rostliny, stromy, ale i živočichové. Ale existují možnosti, jak vodu v krajině udržet. Například obnovování a budování mokřadů je účinnou variantou. V minulém století mělo na naši krajinu negativní vliv i zemědělství. Lidé chtěli hospodařit snadněji a likvidovali meze a remízky, které zadržují vodu. Z polí se stávaly obrovské lány a dělalo se vše proto, aby byla půda na polích úrodnější, což ale vedlo k vysušování polí. Narušila se přirozená rovnováha a zdravá rozdílnost. Pokud ale chceme vrátit vodu do naší krajiny, mohou nám v tom pomoci mokřady. Na vodních tocích by se měly vytvářet meandry, tedy takové zákruty. Pomohou i nové tůňky a obnovování či vytváření nových rybníčků. Zpomalí se totiž odtok vody a ta se bude déle držet v krajině. Tyto způsoby jsou ověřené staletími. A co že je to vlastně přesně mokřad? Jde o přechod mezi vodním a suchozemským ekosystémem, o podmáčené prostředí. Pod slovem mokřad se toho vejde vlastně opravdu hodně. Močály, bažiny, tůně, rašeliniště z latiny, vlhké louky i mělké rybníky mohou být vytvořeny uměle i vzniknout sami od sebe. Všechny ale spojuje to, že je tam dostatek vody, ať už té povrchové nebo podzemní. Mokřady se podílejí na koloběhu vody v přírodě. Je to přirozená zásobárna vody v naší krajině. A zadržet vodu zvládnout třeba i v období záplav. Navíc zajišťují pestrost druhů, tedy rostlin i živočichů. Každý mokřad je tedy vlastně takovou malou zoo a botanickou zahradou. Najdete tam druhy, které jinde nežijí. U nás v ČR se nachází 14 mokřadů mezinárodního významu, což jsou třeba Lednické rybníky, Šumavská rašeliniště nebo třeboňské rybníky a rašeliniště. Ale jinak máme mokřadů v databázi mokřadů přes 2000. Možná se do záchrany naší krajiny můžete zapojit i vy. Například jedna škola nedaleko Prahy si vytvořila školní tůň. Třeba by něco takového šlo provést i v rámci vaší školy. Zkuste to zjistit. Určitě ale pomůže i to, když budete šířit zprávu, jak moc jsou mokřady v naší krajině důležité. A ještě jednu věc vám nesmím zapomenout říct. Moji zvědavci, tento díl byl připraven ve spolupráci se školním vzdělávacím programem recyklovaní. Díky informacím od nich už víme, jak to s vodou v naší krajině je a proč je potřeba ji chránit. Holky a kluci, pokud chcete o důležitosti vody někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechna zapamatovat, tak nevadí. Už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce. Tak ahoj.