Zvídavé Simkovičové.

Zdravím vás, lidovci, přiznejte se, kdo už je zvědavý, jaká zajímavost přijde dnes? Jak se mléko dostane od krávy do naší sklenice a kde se vlastně bere? Přímo u krávy. Poslouchejte. Máte rádi mléko? Tato bílá tekutina, ze které si můžete udělat dál horkou čokoládu a rodiče si přidávají třeba do kávy. Pochází ze samice, které se právě tvoří a vylučuje mléko z mléčné žlázy. V Česku se nejčastěji konzumuje mléko kravské, tak se zaměříme právě na ní. Mléko si můžete dát čerstvé a trvanlivé. Zakysané nebo třeba sušené mléko vzniká v mléčných žlázách krávy. Aby kráva mohla mléko produkovat, musí být březí a porodit mládě. Zemědělské výrobě se pak ale uměle povzbuzuje tento mateřský reflex k další produkci mléka, a to dojením, místo aby mléko sál o mládě, které je matce po porodu odebráno. Telata dostávají většinou umělou výživu přirozeně. Kdyby stálo mléko telátko viz jeho přibývajícím věkem, citová vazba matky k mláděti vyhasínala a klesala by i schopnost tvorby mléka. Dojením se ale dá tvorba mléka po omezenou dobu prodlužovat, rozhodně ale ne donekonečna. Časem mléko vodnatí a vymizí a je potřeba další březost a porod. Rozhodně tedy kráva nemůže dávat mléko sama od sebe. Snaha zemědělců, kteří chovají krávy na mléko, je, aby měli telata co nejrychleji po sobě, tedy aspoň jednou za rok. Tento cyklus probíhá tak dlouho, dokud kráva zabředává a obstojně dojít. Protože je to pro krávu náročné, většinou přestane být plodná nebo málo dojí zhruba v pěti letech. Pro krávy chované na mléko pak nemá zemědělec upotřebení a kráva jde na jatka, tedy na místo, kde se poráží dobytek. Přitom přirozený věk krávy by mohl být i 20 let. Pokud si říkáte, že jste přece viděli na pastvě krávy s telaty. Zde jde o jedince chované na maso. Tento les matkou zůstat může. Na některých farmách mají pak samozřejmě krávy lepší podmínky pro život, ale většina mléka, která se dostane do obchodů, je spíše z velkochovu na mléko. Než se ale mléko dostane do obchodů a může se konzumovat, se upravuje tepelně, pasterací nebo sterilací. Zahřívá se buď na teplotu do 100 stupňů, nebo nad 100 stupňů. Mléko díky převaření déle vydrží. Tepelná úprava ničí choroboplodné zárodky. Stravitelnost mléka záleží na obsahu tuku. Méně tučná mléka jsou lépe stravitelná a i tak 20 % populace ČR mléko nemůže vůbec kvůli intoleranci laktózy. Celosvětově jde dokonce spíše o menšinu populace, pro kterou je kravské mléko dobře stravitelné. S dospíváním totiž člověk ztrácí enzymy, které mléko tráví. Rozhodně ale kravské mléko není jediným spolehlivým zdrojem vápníku. Můžete si dát vápníkem obohacená rostlinná mléka nebo čínské zelí, brokolici, cizrnu nebo třeba kedlubna. Když každý den zkonzumuje člověk alespoň dva šálky potravin, které jsou bohaté na vápník, bude ho mít v těle dost. Holky a kluci, pokud chcete o tom, kde se v těle krávy bere mléko, někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat? Tak nevadí, už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce. Tak ahoj.