Vizitka

Literatura jako morální laboratoř. Zemřel přední izraelský prozaik Avraham B. Jehošua

Vizitka

Literatura jako morální laboratoř. Zemřel přední izraelský prozaik Avraham B. Jehošua
Avraham B. Jehošua

Vltava

Literatura nesmí vyklízet pozice morálního zkoumání a přenechávat je náboženství, řekl Avraham B. Jehošua během veřejné debaty konané na festivalu Svět knihy 2018. Prozaik, dramatik a esejista zemřel 14. června ve věku 85 let v Tel Avivu.
Ladislav Nagy

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Leží jsem, že to není v civilu je, myslím Jalčová nic Lidlu inspirační patřil.

  • Dámy a pánové, dobré odpoledne, pane Hošku. A obšírné představování nepotřebuje. Přesto bych ho asi měl pár slovy uvést. Abraham, jehož a patří k nejúspěšnějším izraelským prozaikům posledních desetiletí. Respekt si vydobyl již svými povídkami z 60. let. V letech 70. pak vydal velice úspěšný román Milenec, jenž je situován do doby Jom kipur české války a jenž je pozoruhodný svou formou, neboť příběh vypráví šest různých postav. Stejně zajímavě formální je i jeho patrně nejúspěšnější román pan Manič, který je psán formou dialogů, z nichž ovšem jako čtenáři máme k dispozici pouze jednu část. Tu druhou si musíme domyslet. Nebo dámy a pánové. Je mi velkou ctí, že mezi námi mohu uvítat pana Abrahama, jehož obálkami a mistr Abraham, jehož pane, jehož o já začnu hned u vašeho prvního románu Milenec, což je shodou okolností též vůbec první váš román, který byl přeložen do češtiny. Osm. Jak již zaznělo, ten román je po formální stránce značně experimentální. Na druhou stranu vy se ve svých textech často odkazujete k velkým tradičním vypravěčům nemají, romanopiscům 19. století. Má první otázka tedy zní co pro vás znamená Forda z forem - Vlčnov o fake news Cummings byly happy endu by gen.

  • ND mají. Dobré odpoledne. Předně bych vám všem chtěl poděkovat za to, že jste přišli, a též vyjádřit svou radost z toho, že jsem zase v Praze. Mám rovněž radost, že mé romány jsou překládány do češtiny, stejně jako povídky a romány jiných izraelských spisovatelů. Tady v Praze žije úžasný člověk Magdalena Křížová, jež připravuje celou skupinu vynikajících překladatelů, kteří překládají z hebrejštiny do češtiny. To je něco zvláštního a unikátního, protože čeština není velká jazyková komunita. Přesto je tolik hebrejské a izraelské literatury k dispozici v českém převodu. Mezi našimi národy jsou velmi dobré vztahy a i podobnosti. Jsme oba malé národy. Nás je 8 milionů, vás je 10 milionů. Nicméně i to svědčí o tom, že malé země si mohou udržet svou kulturu a nenechají se zcela ovládnout americkým imperialismem. Nemusíme se všichni obracet jen k Americe. Na světě spoustu dobré literatury, která vzniká v malých jazycích. Tyto malé země si udržují svůj jazyk a svou kulturu, a to je velmi důležité. Je důležité bránit se americkému kulturnímu kolonizátor z tvé, zejména teď s tramvají.

Více z pořadu