Začínají příběhy 20. století. Pravidelně v tomto čase se pokoušíme osvětlit známé i zapomenuté události moderní historie. Vyprávíme osudy, na které se zapomnělo nebo se mělo zapomenout. I české dějiny mají své hrdiny a zbabělce, temná období i chvíle velkých činů.

Nacistický vyhlazovací a pracovní tábor a už vůbec nebyly Osvětim byl osvobozen 20. ledna 1945. Termín osvobození je třeba vnímat jako ne zcela výstižný. Sovětští vojáci, kteří toho dne před 75 lety na místo dorazili, našli poloprázdný lágr s několika 1000 podvyživenými nemocnými a umírajícími lidmi a mrtvými těly. Příslušníci SS a Němci vůbec o pár dní dřív utekli. Ještě před tím vyhnaly desítky 1000 vězňů na pochody smrti. Smyslem vyhlazovacího centra, a už mi to bylo vraždění. Počet obětí, převážně Židů je odhadován až na 1400000. Většinu lidí, kteří se do Osvětimi dostali, už nikdo osvobodit nemohl. Příběhy 20. století, jimiž vás tentokrát provází Adam Drda, se opírají o vzpomínky těch, kdo byli z tábora v posledním roce jeho existence deportováni nebo v něm přežili až do konce.

Nejdřív pro připomenutí základní informaci obrovský komplex a už vůbec zřídili nacisté poblíž polského městečka Osvětim. Skládal se ze tří základních částí Tábora už lidé jedna tzv. kmenový tábor s cihlovými stavbami a proslulou branou s nápisem Arbeit Macht Frei vznikl v dubnu 1940. Následující rok začala stavba dalšího rozlehlejšího lágru a už vůbec dvě. Birke naučí česky Březinka, který sestával z řady úseků s dřevěnými baráky. Původně šlo o stáje pro koně. Jednotlivé sekce tábora ohraničovaly elektřinou nabité ploty. Celý lágr pak oddělovalo od světa důmyslné ochranné pásmo. V březnu 942 přibyl ještě pracovní tábor a už ve tři budu mluvit. Se. V létě 1941 dostal osvětimský velitel Rudolf Hess od Heinricha Himlera příkaz vybudovat centrum masového vraždění Židů. První plynová komora byla postavena v kmenovém táboře. Hlavním vražedným místem se však stalo Birke, kam byly dovedeny železniční koleje a kde pracovala čtyři velká krematoria s plynovými komorami a kde bylo možno zbavit života a poté spálit až 6000 lidí denně. Transporty s Židy začali do Alšovic jezdit v březnu 942. Je třeba říct, že lidé označení za Židy ze všech zemí Evropy představovali 90 % obětí. Faul Švec však umírali také Romové, sovětští zajatci, nežidovští Poláci, Čechoslováci a další.