Pamatujete zkratku i GPS? Nelichotivé označení odkazující na nepříliš čisté domácí zvíře si od finančních trhů vysloužili kdy si země evropského jihu, konkrétně Portugalsko, Řecko, Španělsko a Itálie plus Irsko. Důvodem byla chatrného zdraví jejich finančních systémů a obří dluhy během finanční krize na přelomu nultých a 10. let. Země se nebyly schopny normálně financovat prodejem dluhopisů na trhu, protože investoři se báli jejich případných bankrotů. Státy p i. IDS si vysloužili od ratingových agentur hodnocení někde tak poblíž úrovni afrických diktatur a zachraňovat je musela EU s výjimkou Itálie, která se nakonec bez krizové půjčky obešla. Říkalo se tehdy, že záchranu jihu platí němečtí a trochu francouzští daňoví poplatníci. Ale kdeže, loňské sněhy jsou PIS jsou minulostí spolu s tím, jak se světem přehnala jiná, tentokrát inflační krize. Ta má skoro opačné vítěze a poražené. Mezi zeměmi platícími eurem tentokrát dostalo největší ránu Německo. Má to logiku. Inflaci odstartovala energetická krize, když kvůli útoku Ruska na Ukrajinu šel k ledu projekt plynovodu Nord Stream dva, který měl do Evropy přes Německo vozit levný ruský plyn. K jeho politický otřes způsobilo prudký růst ceny plynu, ropy, elektřiny a Německo je kvůli vysokému podílu průmyslu na HDP v tomto bodě nejzranitelnější. To samozřejmě platí i pro stejně průmyslové Česko. Zároveň přišla o obchod s Ruskem a částečně i s Čínou. Zato země na jihu Evropy, kde je tepleji a méně průmyslu, se do takových potíží nedostali. Irsko je výjimečné svou strukturou ekonomiky. Zatímco ve finanční krizi jej zničil tehdejší nezvládnutý realitní boom, nyní je jeho orientace na finanční služby podržela. Zadlužení zemí PS ODS se nijak zázračně nevyřešilo, ale postupně se vylepšuje, což naplňuje investory optimismem a jejich ratingy se vylepšují. Toto vše má za následek, že ekonomik jmenovaných dříve problematických zemí porostou podle analýzy Bloombergu v příštím roce rychleji než německá ekonomika. Prognóza se už nyní odráží na současném vývoji dluhopisů. Německý bum bylo donedávna považován za nejbezpečnější evropský dluhopis, a to s velkým náskokem. Svou pozici ještě úplně neztratil, ale ten náskok, který proti jižním zemím měl, se letos o dost snížil. Německo se potýká s ochlazením průmyslu i nedostatkem zdrojů na investice, včetně těch zelených, aby se zbytečně nezadlužovalo. Německo má aktivní tzv. dluhovou brzdu, jenže pro investice používá mimorozpočtové fondy a tamní Ústavní soud nyní použití peněz z jednoho z fondů zarazil. Vláda řeší, co s tím, protože země peníze potřebuje na ekologický i technologický rozvoj a musí přepracovat rozpočet. Francie zase utrácela moc a Evropská komise ji nařídila šetřit. Deficit Francie dosahuje úrovni 4,4 desetiny %, zatímco maastrichtská kritéria dovolují jen tříprocentní schodek. Zadlužení Francie dosáhlo 110 % HDP a má střech dovoluje 60 %. Francie má aktuálně horší vývoj svých financí než Itálie, která byla v Evropě roky za nejhoršího. Aktuální krize, tedy rozdíl mezi neposlušnou periferii Evropy a ukázněným severem poněkud setřela. Stabilitu Evropy tak nyní neohrožuje ekonomika, jako tomu bylo při finanční krizi, ale rizikem je politika, konkrétně populistická, nezodpovědná politika některých členů.