Do elektronického systému přihlašování na střední školy už mají týden přístup ředitelé a pochvalují si ho. Hlavní zatěžkávací zkouška přijde mezi prvním a 20. únorem, kdy bude možné podávat přihlášky a do systému vstoupí desítky 1000 uchazečů nebo rodičů dětí, které chtějí letos začít studovat na střední škole. Ti všichni by si zasloužili, aby vše běželo hladce. Tedy aby se neopakovalo loňské martyrium, když silný ročník někde úplně zahltil předpotopní systém zápisových lístků a způsobil stres rodičům i dětem. Když vše klapne, bude to milé, ale z pohledu celého vzdělávání jde vlastně jen o detail. Jak říká programový ředitel Centra vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký, opravdu máme v roce 2024 slavit, že jsme vyměnili poštovní holubi za internet? A připomíná, že Asociace ředitelů gymnázií navrhovala ministerstvu školství elektronizaci přijímaček už v roce 2013. Letos si budou moci uchazeči podat tři přihlášky namísto dosavadních dvou a budou muset rovnou určit pořadí škol, v jakém oni mají zájem. Neruší se papírové přihlášky, ale odhaduje se, že ze zhruba 120000 letošních uchazečů využít elektronickou cestu až dvě třetiny. Jenže přijímací řízení by mělo vypadat úplně jinak. Nejen technicky, ale především celým pojetím. Ve společnosti panuje shoda, že se musí změnit obsah vzdělávání. Zjednodušeně řečeno, od biflování k získání znalostí, dovedností a postojů využitelných v reálném životě. Logicky je pak potřeba změnit hodnocení výsledků nové výuky. Přesně to popisuje strategie vzdělávací politiky do roku 2030 +. A vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slíbila, že se zaměří na ověřování získaných kompetencí a gramotností v uzlových bodech vzdělávání a na základě toho připraví změny v přijímacích a maturitních a závěrečných zkouškách. Konec citátu naprosto správně. Jenže skutek utekl a do konce funkčního období vlády se to nezvládne. Školství má už třetího ministra, 1. 2 nestihli nic a třetí Mikuláš Bek od nástupu vloni v květnu hlavně zachraňuje rozpočet na vzdělávání. To sice vláda označuje za prioritu, ale ministr financí mu v prvním kole jednání sebral 29 miliard. Nakonec byl výsledek lepší, ale pro reálné navýšení se dosud nenašla v koalici shoda. To vedlo Mikuláše Beka k nápadům drsně osekat počet placených úvazku nebo financovat školníky a kuchařky nikoli jako dosud ze státního, ale z rozpočtu obcí, pokud možno hned. Tato nešikovnost a hubený rozpočet přivolali stávku, do níž se zapojily tři čtvrtiny škol. Jinými slovy byly to měsíce hašení malých požárů a na nutné koncepční změny nezbyl čas ani energie. A tak se například nejméně o rok zpozdí zavádění nových učebních programů základních školách. To je ta vyhlížená změna obsahu. Bude se podle nich učit dobrovolně až od školního roku 2025 26 a ještě o rok později bude nová výuka povinná. A přestože ministr Bek slíbil i debatu o novém pojetí přijímacích zkoušek, až se zvládne digitalizace, zázrak nečekejme. Už před prázdninami začne handrkování o rozpočtu na rok 2025 a kdo si vzpomene na přijímačky? Snad ale přijde jejich velmi potřebná změna dřív než za dalších 10 let.