Poměry se mění k lepšímu, oznámila vláda na tiskové konferenci. A na první pohled to tak opravdu vypadá. Ministři totiž našli osm miliard korun a v blízké době tyto peníze pošlou na podporu dostupného bydlení. Není také pochyb, že se zmíněná částka utratí na výsost rozumným, efektivním způsobem. Stát i prostřednictvím dotací nebo půjček pošle v příštích dvou letech obcím, které za ně postaví byty určené k nájemnímu bydlení. Buď vlastními silami, anebo po dohodě s developerem. Zároveň se zaručí, že zájemcům nabídnou nájemné pod úrovní aktuálních cen. K Blance opravdu blíží praxi, která se pro výstavbu nájemního bydlení užívá v Rakousku nebo Bavorsku. Zároveň může potěšit, že se odpovědné orgány začaly chovat s větší odpovědností než dosud, když sázeli na to, že dostupné bydlení zařídí trh. Jak známo, nezařídil. Naopak způsobil, že tuzemské ceny bytů vyrostly v posledním desetiletí po Maďarsku největším tempem v Evropě. Rostly tak dlouho, že dostali Česku na vrchol evropských statistik. Jak svědčí, že ceny bytů katapultovali Prahu na úroveň 10 nejdražších měst. Není divu, že experti varují před dalším vývojem. Jak třeba upozorňuje Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd, bližší nebo vzdálenější budoucnosti cenová bublina praskne, což bude mít pro trh s byty devastující následky. Pokud středopravá vláda otáčí kormidlem, pak i za to lze jedině pochválit a popřát, ať se plán podaří. Ovšem žijeme v Česku, kde člověk zvyklý ve všem hledat chyby. Samozřejmě, že vládní plánů se chybu najít. A ta zní, že vláda nabízí příliš málo osm miliard vládních dotací či půjček. To stačí na 2000 nových bytů. Pokud by výstavba každého stál 4 miliony korun, což je podle České komory autorizovaných inženýrů reálný odhad. Samozřejmě by se nesměly stavět byty s rozsáhlejší podlažní plochou než 60 m čtverečních. Ročně se v Česku dostaví 40000 nových bytových jednotek, z toho polovina v bytových domech. Program dostupného bydlení, tedy výstavby 2000 bytů, pro to neznamená převrat v nabídce a nemůže příliš zasáhnout ani do cenové úrovně. Mohl být počátkem pozitivní změny, pokud by se pravidla z jedné vládní iniciativy přenesla do dlouhodobé praxe, kterou by definoval zákon a kterou byl někdo schopen financovat. Ovšem vyhlídku na další financování programu dostupného bydlení v lepším případě zakrývá hustá mlha. Zmíněných osm miliard, které podle vládního slibu budou příštích dvou letech k dispozici, bylo uvolněno z evropského dotačního titulu. Národní program obnovy, který se už nebude opakovat. Zcela rozumná a pragmatická otázka tedy zní, kde vláda najde peníze na pokračování? Samozřejmě každý chápe, že nový model výstavby bude třeba nejdříve vyzkoušet a teprve potom hledat nástroje na jeho dlouhodobé financování. Rozsah problému, který vláda začala programem dostupného bydlení řešit, je vskutku obrovský. Experti vídeňské městské rady tvrdí, že ceny bytů nebo ceny nájmů na volném trhu zpravidla nedokáže zaplatit třetina populace. Proto musí zasáhnout veřejné instituce a pomoci dotacemi nebo rozumnou regulací. Jinými slovy, problém dostupnosti bytů v Česku by se vyřešil, kdyby vládní programy dodali na trh ročně 20000 bytových jednotek desetkrát víc než celém pilotním programu.