Názory a argumenty

Petr Holub: Euforie automobilisty u čerpací stanice

Názory a argumenty

Petr Holub: Euforie automobilisty u čerpací stanice
benzin, ilustrační foto

Plus

Někdy může i zastávka u benzínové pumpy zlepšit náladu. Třeba v těchto dnech, kdy cena benzínu klesá pod hranici 36 korun za litr a cena nafty se blíží k 34 korunám. Každý si ještě pamatuje ten nepříjemný pocit, se kterým tankoval v první polovině roku 2022, kdy platil o deset korun víc. Motorista by jenom neměl při nákupu cenově příznivých pohonných hmot nějak zásadně přemýšlet. Dobrá nálada by mohla poměrně rychle zmizet.
Petr Holub

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Někdy může i zastávka u benzinové pumpy zlepšit náladu. Třeba v těchto dnech, kdy cena benzinu klesá pod hranicí 36 korun za l a cena nafty se blíží ke 40 korunám. Každý si ještě pamatujete nepříjemný pocit, se kterým tankoval v první polovině roku 2002, kdy platilo 10 korun více. Motorista by jenom neměl při nákupu cenově příznivých pohonných hmot nějak zásadně přemýšlet. Dobrá nálada by mohla poměrně rychle zmizet. První zneklidňující myšlenku by mohla vzbudit vzpomínka na to, jaké účtenky chodí od dodavatelů elektřiny a plynu. Zatímco za benzin člověk platí zhruba stejnou částku jako před vpádem Rusů na Ukrajinu a cena se dokonce vrací na předkrizovou úroveň. Za plyn a elektřinu se platí zhruba dvojnásobek toho, co před pěti lety. Obecně vzato je to problém celé Evropy. O cenách benzinu se rozhoduje na globálním trhu. Plyn a elektřina závisí na mnoha místních okolnostech. Vyplatí se třeba, když má země vlastní zdroje plynu, když dokáže produkovat elektřinu za slušnou cenu, případně energetické podniky daného státu dokážou energii výhodně nakupovat. S tím a ovšem Evropa. Problém přitom problémy větší u státu ze středu a severovýchodu Evropy, tedy také v Česku. Otázka, jak tomu mohlo dojít a kdo může nepříznivý stav napravit, marně čeká odpověď. Občané by jí tedy měli žádat. Druhá nepříjemná myšlenka se probudí, když člověka napadne, že každá mince má dvě strany. Ceny u čerpacích stanic klesají, i když na světových trzích klesá cena severomořské ropy Brent Brent tedy ztrácí na hodnotě. Jeden barel se právě prodává za 70 dolarů, tedy za cenu na úrovni roku 2021. Poslední a poměrně prudký pokles úrovně 90 dolarů za barel nastal počátkem července. Bohužel všichni vědí, proč k tomu došlo. Producenti ropy mají obavy, že klesne poptávka a napadá je to hlavně při pohledu na hospodářské výsledky Číny. Náladu nezlepší ani to, že se z loňské recese neprobouzí ani Evropa a že o vyhlídkách americké ekonomiky se dnes nedá říct nic jistého. Představa o tom, že příští rok konečně bude rázný vykročením z ekonomické krize, dostala ve dvou uplynulých měsících vážné trhliny. Prostě pokles cen energií odběratele potěší. Jenomže klesající ceny zároveň fungují jako havrani, kteří hlásí přicházející zimu. Snad nepůjde o nic zásadního, přesto nemusí automobilista věšet hlavu. Svět není v pořádku, jako byl před zdražením energií. Ani tak jako před pěti lety, než nastalo období krizí. Na druhou stranu život nikdy nebyl jednoduchý a ani v těch nejlepších časech se svět nedokáže zbavit stínu. Proč se trápit? Užívejte laciného benzinu. Cena prý půjde dolů ještě pár týdnů.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu