Když se vlak rozjede, těžko se dobíhá. V podobném duchu může prezident republiky vnímat úsilí o doplňování Ústavního soudu. I když se snaží, nedostal se zatím do situace, kdy končící soudce je plynule nahrazen jeho nástupcem. Nezáleží totiž pouze na hlavě státu. Petr Pavel potřebuje nalézt společnou řeč se Senátem. Přesněji řečeno z jeho většinou, která s návrhy prezidenta republiky musí souhlasit. Horní parlamentní komora nefunguje jako automat, který rychle přijímá jména kandidátů a za pár minut z nich dělá schválené adepty na uvolněná místa u Ústavního soudu. Senátorky a senátoři potřebují čas, aby se s jednotlivými jmény seznámili, což většinou zabere několik týdnů. Proto zhruba měsíc pracoval Ústavní soud v oslabené sestavě, dokonce v takové, která komplikovala jeho práci. Petr Pavel sice předložil nezpochybnitelné osobnosti, ale musel překonat nesouhlasné stanovisko ústavně-právního výboru. Nakonec prezidentovy návrhy prošly o několik týdnů později, než se původně počítalo. Ústavní soud tak mohl zdánlivě hlásit kompletní sestavu. Pátého června se do talárů oblékli Daniela Zemanová, Josef Baxa a Jan Wintr. Den předtím se však z něj vysvlékl Vladimír Sládeček, takže složení je i nadále nekompletní. Tentokrát oslabení není rozsáhlé a nebrání Ústavnímu soudu v plnohodnotné práci. Uvolněné křeslo nemuselo zůstat dlouho prázdné. Hlava státu poslala 12. června do horní parlamentní komory další návrh. Opět jde o respektovanou osobnost, s jejímž přijetím by většina Senátu nemusela mít problém. Přesto Robert Fremr zatím do Brna ne nakročil. Schvalovací proces se hned na začátku zastavil. Důvodem není konkrétní jméno. Senátorky a senátoři čekají na další. Ne proto, aby si z více kandidátů mohli vybrat jednoho. Za pár týdnů totiž vyprší mandát dalším dvěma ústavním soudcům, konkrétně sedmého srpna Pavlu Rychetskému a Ludvíku Davidovi. Horní parlamentní komora by chtěla všechny tři adepty na uvolněná křesla vybírat najednou. Prezident republiky tak musí dodat další dvě nominace. Zatím se tak nestalo. Do Senátu nejnověji zamířila jenom jedna. Konkrétně jde o místopředsedkyni Městského soudu v Praze Veroniku Křesťanovou. Rovněž ona stejně jako Robert Fremr musí počkat na třetího. Očekává se, že spíše na třetí. V aktuálním složení Ústavního soudu se totiž objevuje jenom jedna žena. Přitom Petr Pavel při nástupu na Hrad sliboval jeho vyváženost. Měla se týkat mimo jiné také určité rovnováhy mezi počtem soudců a soudkyň. Současné době je poměr 13 ku jedné ve prospěch prvně jmenovaných. V případu schválení Veroniky Křesťanové by se dramaticky nezměnil, takže hlava státu by měla navrhnout kandidátku. Následovat by pak měli další. Snaha o pestré složení může být také jedním z důvodů, proč zatím zůstávají uvolněná křesla prázdná. Momentálně pouze jedno, od sedmého srpna to však mohou být další dvě. Na konci června to zatím nevypadá na to, že by v polovině letních prázdnin měl prezident dohnat rozjetý vlak a obměňovat složení Ústavního soudu tak, aby končící soudce byl plynule nahrazen jeho nástupcem.